Metamorfózy tradice: svět
Zatímco první pětičlenná řada cyklu Metamorfózy tradice publicisty Jiřího Plocka měla název Moravské proměny a soustředila se na jednu zemi, na Moravu, druhá pětice nás přivádí k různým tradicím zahraničním.
Dlouhý život Kalevaly
Fascinující příběh vzniku a dopadu nejslavnější knihy finské historie je ukázkou toho, jak mocným a inspirativním zdrojem jsou tradice. Lékař a folklorista Elias Lönnrot nasbíral v odlehlých končinách Karélie v první polovině 19. století velké množství ústně tradovaných poém s mytologickou tematikou a sestavil z nich vnitřně konzistentní epos Kalevala. Tato kniha, jejíž hlavní vydání vyšlo roku 1849, se stala pro finský národ základním kamenem jeho kulturní identity. Ovlivnila a stále ovlivňuje finské umělce. V pořadu zaznívají odkazy především na hudbu. Kalevala také zapůsobila i v mezinárodním kontextu a patří k jádru kulturního dědictví lidstva.
Metamorfózy tradice: Moravské proměny

Brněnský publicista, hudebník a vydavatel přibližuje Moravu v některých jejích výrazných a inspirativních rysech. Od celkového pohledu na dějiny a duchovnost Moravy k různým vrstvám hudební kultury, v nichž se projevuje vitalita moravského podloží.
Kořeny a vitalita flamenca
Jihošpanělské flamenco je kulturním fenoménem, který nemá v Evropě mnoho obdob. Jeho emotivnost, energie, výrazová úroveň a působivost jsou výsledkem dlouhé cesty, kterou tato tradice ušla od 18. století v místě svého vzniku – tedy v jihošpanělské Andalusii. Ač připisována romskému obyvatelstvu, míchá v sobě vlivy dalších kultur, které se na tomto území projevovaly. Životnost flamenka se projevuje i ve vývoji v posledním půlstoletí, kdy do sebe absorbuje prvky jiných hudebních žánrů a vznikl tak styl flamenco nuevo.
Cesty sefardů a jejich písní
V posledních letech začíná narůstat zájem o sefardské písně a kulturu. V tomto pořadu přibližujeme stručně historii Sefardů - Židů, kteří museli ve středověku opustit Španělsko, rozptýlili se po Středomoří a dodnes si uchovávají své tradice a oživují své písně. Vloženy jsou ukázky sefardských písní v podání skupiny Kon Sira a Yasmin Levy.
Čtěte takéJiří Plocek: Písnička je poselství letící dějinami
Hudba mezi derviši a mystiky
Osobnost fenomenálního pakistánského zpěváka Nusrata Fateh Ali Khana (1948 – 1997) přiblížila světu mysticky zaměřenou tradiční náboženskou hudbu z Indie a Pakistánu, svět islámského duchovního směru súfismu a také ukázala, jak může tato tradice fungovat jako inspirace v západní hudební kultuře. Slovo doprovázejí ukázky z hudby Nusrata Fateh Ali Khana.
Vstříc novým světům
V tomto pořadu se dostáváme na hranici pojednávání o tradicích, protože jeho obsahem jsou tvůrčí hudební počiny, které využívají rozdílných hudebních tradic a žánrů při tvorbě nového hudebního amalgámu. Mozaiku ukázek tvoří spojení jazzu s indickou hudbou (Shaktí), s karibskými tradicemi (Michel Camilo a Paquito d‘Rivera), propojení amerického písničkáře s jihoafrickou vokální skupinou (Paul Simon a Ladysmith Black Mambazo) či průkopníka keltské hudby se zpěvákem ze Senegalu (Alan StivelL a Youssou N’Dour).
Připravil Jiří Plocek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.