Metamorfózy tradice: svět
Zatímco první pětičlenná řada cyklu Metamorfózy tradice publicisty Jiřího Plocka měla název Moravské proměny a soustředila se na jednu zemi, na Moravu, druhá pětice nás přivádí k různým tradicím zahraničním.
Dlouhý život Kalevaly
Fascinující příběh vzniku a dopadu nejslavnější knihy finské historie je ukázkou toho, jak mocným a inspirativním zdrojem jsou tradice. Lékař a folklorista Elias Lönnrot nasbíral v odlehlých končinách Karélie v první polovině 19. století velké množství ústně tradovaných poém s mytologickou tematikou a sestavil z nich vnitřně konzistentní epos Kalevala. Tato kniha, jejíž hlavní vydání vyšlo roku 1849, se stala pro finský národ základním kamenem jeho kulturní identity. Ovlivnila a stále ovlivňuje finské umělce. V pořadu zaznívají odkazy především na hudbu. Kalevala také zapůsobila i v mezinárodním kontextu a patří k jádru kulturního dědictví lidstva.
Metamorfózy tradice: Moravské proměny
Brněnský publicista, hudebník a vydavatel přibližuje Moravu v některých jejích výrazných a inspirativních rysech. Od celkového pohledu na dějiny a duchovnost Moravy k různým vrstvám hudební kultury, v nichž se projevuje vitalita moravského podloží.
Kořeny a vitalita flamenca
Jihošpanělské flamenco je kulturním fenoménem, který nemá v Evropě mnoho obdob. Jeho emotivnost, energie, výrazová úroveň a působivost jsou výsledkem dlouhé cesty, kterou tato tradice ušla od 18. století v místě svého vzniku – tedy v jihošpanělské Andalusii. Ač připisována romskému obyvatelstvu, míchá v sobě vlivy dalších kultur, které se na tomto území projevovaly. Životnost flamenka se projevuje i ve vývoji v posledním půlstoletí, kdy do sebe absorbuje prvky jiných hudebních žánrů a vznikl tak styl flamenco nuevo.
Cesty sefardů a jejich písní
V posledních letech začíná narůstat zájem o sefardské písně a kulturu. V tomto pořadu přibližujeme stručně historii Sefardů - Židů, kteří museli ve středověku opustit Španělsko, rozptýlili se po Středomoří a dodnes si uchovávají své tradice a oživují své písně. Vloženy jsou ukázky sefardských písní v podání skupiny Kon Sira a Yasmin Levy.
Čtěte takéJiří Plocek: Písnička je poselství letící dějinami
Hudba mezi derviši a mystiky
Osobnost fenomenálního pakistánského zpěváka Nusrata Fateh Ali Khana (1948 – 1997) přiblížila světu mysticky zaměřenou tradiční náboženskou hudbu z Indie a Pakistánu, svět islámského duchovního směru súfismu a také ukázala, jak může tato tradice fungovat jako inspirace v západní hudební kultuře. Slovo doprovázejí ukázky z hudby Nusrata Fateh Ali Khana.
Vstříc novým světům
V tomto pořadu se dostáváme na hranici pojednávání o tradicích, protože jeho obsahem jsou tvůrčí hudební počiny, které využívají rozdílných hudebních tradic a žánrů při tvorbě nového hudebního amalgámu. Mozaiku ukázek tvoří spojení jazzu s indickou hudbou (Shaktí), s karibskými tradicemi (Michel Camilo a Paquito d‘Rivera), propojení amerického písničkáře s jihoafrickou vokální skupinou (Paul Simon a Ladysmith Black Mambazo) či průkopníka keltské hudby se zpěvákem ze Senegalu (Alan StivelL a Youssou N’Dour).
Připravil Jiří Plocek.
Související
-
Písňobraní Jiřího Plocka IV.
Tramping, hudební kultura karpatského oblouku, blues... Čtvrtá série pořadů brněnského publicisty a muzikanta se zabývá různými hudebně-kulturními fenomény.
-
Písňobraní Jiřího Plocka III.
O různých přístupech k tvorbě a interpretaci písní s Marthou Elefteriadu, Vladimírem Mertou, Vlastou Redlem a Petrem Ulrychem.
-
Takhle žije píseň. Jiří Plocek vypráví o klezmeru, balkánské dechovce i moravských lidovkách
Oživená slova, Znovuzrozená píseň, Hlas jako nositel života písně, Hudba jako energie a Píseň jako prostor ducha – tak se jmenují díly druhého cyklu Písňobraní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.