Písňobraní Jiřího Plocka IV.

19. říjen 2018

Největší audioportál na českém internetu

Jiří Plocek | Foto: František Tichý, Český rozhlas

Čtvrtá série pořadů brněnského publicisty a muzikanta se zabývá různými hudebně-kulturními fenomény. Některé se vztahují k domácímu prostředí (tramping), jiné jej naopak přesahují (hudební kultura karpatského oblouku) či nabyly ve světovém kontextu univerzality (fenomén blues).

Fenomén trampingu

Vzešel ze skautingu a z potřeby méně majetných vrstev městského obyvatelstva najít protiváhu proti každodennímu břemeni práce a starostí. Najít v rozvíjející se průmyslové civilizaci základní lidské instinkty a duchovní čistotu odvozenou z přírody a idealizovaného života indiánských kmenů.

Čtěte takéPísňobraní Jiřího Plocka II.

Tramping je starý jako náš moderní samostatný stát a zanechal nepřehlédnutelné kulturní dědictví, jehož důležitou součástí jsou i písně.

Fenomén blues aneb smutek světa

Z existenciálně nejubožejší situace, tedy z postavení otroka, a ze spontánní muzikality čerpá hudební žánr, který se z jihu USA rozšířil do celého světa a stal se univerzálním jazykem pro vyjadřování životního smutku. Pro vyjadřování pocitu ztráty milované bytosti, pro kompenzaci vlastních depresívních stavů.

Fenomén karpatský oblouk

Písňobraní Jiřího Plocka III.

Vladimír Merta 70´

Brněnský publicista a muzikant hledá a komentuje krásy a souvislosti písňové tvorby v nejširším slova smyslu. Třetí pětice pořadů je věnována tvůrcům a interpretům písní. Tuzemským i zahraničním.

Řetězec pohoří táhnoucí se od východní Moravy po centrální Rumunsko je pomyslnou sponou, která spojuje kulturu několika států, a to přesto, že národy je obývající jsou rozdílného původu a řeči. Co mají společného Rumuni v Rumunsku, Rusíni na Zakarpatské Ukrajině a moravští Slováci na moravsko-slovenském pomezí? Kulturní prvky odvozené od valašské kolonizace. V pořadu po nich budeme pátrat.

Píseň bojující a protestující

Symbol sociálně motivovaného protestu, skrývající se pod synonymem dělnické písně. V Německu hrál fenomén dělnického sborového zpěvu závažnou roli při emancipačním procesu v epoše průmyslové revoluce a rozmachu kapitalismu. Jeho dědictví je natolik výrazné, že bylo důvodem, aby německý dělnický zpěv byl v roce 2014 zařazen do seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Klepání na nebeskou bránu aneb píseň, víra a náboženství v lidové a současné populární kultuře

Postihujeme vztah k něčemu, co nás přesahuje, co v nás budí pokoru a současně nás motivuje ke snaze o nalezení smysluplné životní cesty v celku světa, to je fenomén, který ovlivňoval jak tvůrce lidových písní v minulosti, tak písničkáře současné.

Mezi těmi, kteří byli ovlivněni vírou a náboženstvím, jsou například Elvis Presley, Bob Dylan a Bob Marley.

autor: Jiří Plocek