Martina Rasch

Umělecké Studio Bubec funguje čtvrt století. Založil ho v Praze – Řeporyjích a je největší svého druhu ve střední Evropě. Základní vizí je tvořit, propojovat a vzdělávat.

Spisovatel a loutkoherec mluví o tom, co pro něj znamená humor, jaké podoby má čeština a kdy byl v exilu mezi českými emigranty nejvíc zaskočen.

Bez knížek a čtenářů si život umí představit stěží. 15 let provozuje knihkupectví a antikvariát v centru Prahy a potvrzuje, že správné místo pro prodej knih je zásadní.

Z Prahy utíká do Sudet, kde se usadil a kde si užívá přírodu i samotu. „V herecké práci cítím nesmrtelnost. Když se stanu postavou, dotýkám se něčeho nade mnou,“ říká.

Jeho vizuálně výrazný snímek má třináct nominací na Českého lva. S Amerikánkou jezdí také do škol. „Pro děti je film detektivkou obrazu,“ říká ve Vizitce.

Moderní loutkové divadlo podle ní začíná v okamžiku, kdy se na jevišti s loutkami objevují i herci. Od věhlasného Matěje Kopeckého mnozí počítají věk českého loutkářství.

Její film Ani se nenaděješ a už se jmenuješ se dostal do užších nominací Českých lvů na nejlepší krátký snímek a na Cenu Magnesia za nejlepší studentský film.

Stojí za prvním souborným vydáním pohádek a příběhů Hanse Christiana Andersena v českém jazyce. To vychází u příležitosti 220. výročí narození  dánského spisovatele.

V Praze se cítí skvěle i hrozně. Natáčí s Janem Mikulkou videa, kde ukazuje nejen to krásné. „Mrzí mě, že čeští turisté přijedou do Prahy a vidí to, co s městem nesouvisí.“

Rozhlasová publicistka mluví o přípravě na rozhovory nejen s politiky. Vzpomíná na cesty za kulturou do Ruska a zamýšlí se nad tím, proč jsou umění a kultura důležité.