Markéta Pilátová: Lekce odvahy
Prší a Bożenna Biskupska má na sobě bílé gumáky, lehký černý kabát a modrého kulicha. Zapaluje si cigaretu a ta jí v dešti zhasíná. Skupinka českých spisovatelů a ilustrátorů čvachtá za paní Božennou. Nikdo moc nemůže uvěřit tomu, co vidí a slyší.
České literární centrum totiž umožnilo autorům dětských knih a ilustrátorům, aby společně mohli pracovat v polském Sokolowsku. V bývalém, proslulém plicním sanatoriu, kde se zrodila inovativní metoda léčby tuberkulózy čistým horským vzduchem. Dnes je sanatorium Grunwald v troskách a ty zachraňuje umělecký spolek In Situ v čele se sochařkou Bożennou Biskupskou.
Čtěte také
Ta se svým elánem uskutečňuje pro běžného smrtelníka nepředstavitelnou vizi a rekonstruuje nejen sanatorium, ale několikahektarový park a blízkou vilu, kterou přebudovala na dům pro umělecké rezidence. Bożenna Biskupska se ve věku, kdy se většinová populace bez představivosti chystá do klidného a zaslouženého důchodu, rozhodla zachránit tohle unikátní místo.
A když ze Sokolowska po třech týdnech odjedete a přijedete domů, kde leží na zemi plot, který bývalí majitelé halabala postavili z komínových cihel, netrefí vás šlak. Vzpomenete si na paní Bożennu. Na její gumáky a na to, jak vyprávěla, že jenom dva roky vyváželi z ruin sanatoria suť.
Čtěte také
A na její sochy důstojně postávající v bývalé oranžerii, kde jsou už dnes vsazená okna a prachem prosvítají ozdobné kachle. A na jednu z věží, co se částečně zřítila na nově vybudovanou kavárnu a informační středisko, které proto paní Bożenna musela letos zavřít.
Hodně slabších povah by se možná po pádu věže taky zhroutilo. Bożenna Biskupská však stojí u obrovské hranaté díry, do níž hodlá vsadit obří okno a líčí nám velkolepou uměleckou instalaci moderního umění, co sem už brzy umístí. Její dcera zatím shání granty, dobrovolníky a mecenáše. Tento nebývalý rodinný podnik jakoby popíral existenci času.
Paní Bożenna možná neuvidí opravu sanatoria dokončenou, možná to neuvidí ani její dcera. Podle všeho jim to ani v nejmenším v ničem nepřekáží. Nad celým místem se totiž jako tenounká mlha rozpuštěná v kapkách deště vznáší jakési radostné fluidum naděje a odvahy.
Čtěte také
Možná ho tady zanechali už ti, kteří se sem kdysi přijeli léčit a porazit tehdy zdánlivě neporazitelnou nemoc. Možná, že právě oni, nebo jejich duchové paní Bożennu nakazili, naočkovali jí ten šílený nápad.
Na plevelem zarostlém prostranství před hlavním vchodem do sanatoria stojí obrovská kašna. Ze dna vyráží několik mladých stromků, okraje se drolí. Jsem tady poslední den a snažím se do sebe dostat co největší porci Bożennina šílenství. I díky ní jsem totiž čím dál víc přesvědčená, že v tomhle nesmyslném světě má jediný smysl dělat zdánlivě nesmyslné věci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
