Mario Benedetti: Tak trochu pokrytci

Významný latinskoamerický spisovatel, uruguayský básník, prozaik, esejista, dramatik a novinář Mario Benedetti se narodil 14. září 1920 v uruguayském Paso de los Toros. Vystudoval gymnázium v Montevideu, pracoval jako prodavač náhradních dílů k automobilům, živil se jako stenograf, účetní a novinář. Tento všestranný literát, představitel generace roku 1945, debutoval v půli čtyřicátých let 20. století básnickou sbírkou Nesmazatelný večer. V roce 1945 se rovněž stal členem redakce proslulého týdeníku Marcha. Zde získal novinářské zkušenosti a zároveň vstřebával atmosféru Montevidea, které se později stalo ústředním dějištěm jeho příběhů.

Latinská Amerika – nejen na Světě knihy, ale i na Vltavě

• Upravit
• Smazat

Přízeň čtenářů i kritiky si Benedetti získal i dalšími sbírkami veršů (v r. 1961 vyšly jeho Básně dnešního dne), ale i knihou povídek Montevideané (1959).

Bestsellerem i mimo jeho zemi se stal román Chvíle oddechu z roku 1960, příběh stárnoucího úředníka před penzí, který vybočí z šedi dosavadní existence náhlým milostným vzplanutím k mnohem mladší kolegyni – kniha byla přeložena do devatenácti jazyků, zfilmována, zdramatizována a pronikla i do rádií a do televize.

Benedettiho rozsáhlé dílo čítá více než sedmdesát děl nejrůznějších žánrů. Spisovatel musel po roce 1973 z politických důvodů opustit Uruguay. Svůj dlouhý exil – trvající až do roku 1985 – prožil v Argentině, v Peru, na Kubě a ve Španělsku. Nenechal se exilem zlomit, naopak se dle vlastních slov pobytem v různých zemích obohatil a sám tomuto období svého života říká "desexilio", ne-exil.

V češtině máme k dispozici překlady dvou Benedettiho románů (Chvíle oddechu 1967, Díky za oheň 1976) a dvě sbírky povídek: r. 2000 vyšel v Brně soubor Čtení z kávy, o pět let později pak tamtéž sbírka Psaní do schránky času. Z posledně jmenované knihy, již charakterizuje hořkost příběhů a časté téma smrti, samoty a neschopnost komunikace, jsme pro posluchače vybrali povídku s výmluvným názvem Tak trochu pokrytci.