Manifesta 8
Moře, palmy a spousta umění…Úterní Čajovna 2. listopadu vás zavede na jihovýchod Španělska, do měst Murcia a Cartagena, kde do ledna příštího roku probíhá jedna z nejvýznamnějších evropských přehlídek současného výtvarného umění Manifesta. Mezi kurátory jsou letos poprvé dva Češi, Vít Havránek a Zbyběk Baladrán z iniciativy Tranzit. Ti přijdou spolu s výtvarníkem Tomášem Vaňkem povědět, co přesně je na Manifestě k vidění a jak se vůbec tak velká mezinárodní série výstav rodí.
Manifesta - Evropské bienále současného umění – vznikla jako putovní typ výstavy současného umění, která je svým založením flexibilní a mobilní, schopná neustále se proměňovat a nově definovat. Manifesta chápe své poslání jako proces otevřeného dialogu, který může iniciovat mezinárodní kolaborativní projekty a obohacovat celou řadu nezávisle organizovaných iniciativ o novou dimenzi. Manifesta se rovněž snaží pro současné umění získávat nové publikum a rozvíjet inovační postupy v umělecké tvorbě i v její prezentaci. Cílem široké škály nejrůznějších programů je nabídnout umělcům i kurátorům co možná největší svobodu k experimentování s novátorskými tvůrčími postupy a k hledání nových způsobů komunikace s divákem. Manifesta odstartovala na počátku 90. let jako jedinečná putovní umělecká akce, jež vzešla z holandské iniciativy, později známé jako International Foundation Manifesta (IFM, Mezinárodní nadace Manifesta), nezávislé a neziskové organizace se sídlem v Amsterdamu.
Nejposlouchanější
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Dobroslav Chrobák: Drak se vrací. Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v baladickém příběhu o lásce a vině
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
