Loutka má v sobě redukovanou nadsázku, humor i poezii, které herec dosahuje jen těžko, říká loutkoherec Luděk Richter
Luděk Richter patří mezi důležité osobnosti českého autorského loutkového divadla. Rád pracuje s nadčasovými tématy a rád také divadlo „vynáší“ do exteriéru. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvil i o tom, jak tuzemská tradice ovlivňuje loutkohereckou současnost.
Boží dárek je píseň, kterou si v podání Ivy Bittové nechal ve Vizitce zahrát režisér, dramaturg a loutkoherec Luděk Richter. Jako boží dárek ovšem vnímá také skutečnost, že se ve svých osmi letech po exkurzi do někdejšího Domu pionýrů a mládeže v pražské Grébovce nechal zapsat k pedagožce Haně Budínské do loutkářského kroužku. Právě tam totiž jeho životní osud zapustil kořeny.
Později na Filozofické fakultě vystudoval angličtinu s finštinou a prvně jmenovaný jazyk vyučoval na v jazykové škole. Zároveň se naplno věnoval režírování souboru Paraple. Po návratu z vojny si uvědomil, že divadlo chce dělat více než „jen“ amatérsky a přihlásil se ke studiu (činoherní) režie na DAMU. Dnes patří Luděk Richter mezi klíčové postavy poloprofesionálního loutkového divadla, těsně po revoluci založil divadelní společnost Kejklíř a často a rád hraje nejen pro dospělé, ale i pro děti.
Dobré divadlo ve školce? Nic jednoduchého
Pod hlavičkou společenství Dobré divadlo dětem vydává čtvrtletník a o kvalitní tvorbě pro děti pořádá semináře pro rodiče a učitele. „Píšeme i o tom, jaké podmínky pro divadlo pro děti vytvářet, a zrovna hrát ve školce tedy není legrace. Přijdete do malé herny se strakatým pozadím, děti se dokážou soustředit tak čtvrt hodiny,“ popisuje úskalí této činnosti.
Čtěte také
V čem podle Luďka Richtera tkví mimořádnost loutkového divadla? „Je to první alternativní divadlo. Loutka má v sobě redukovanou nadsázku, humor i poezii, které herec dosahuje jen těžko. A kdo přijde loutce na chuť, dokáže s ní dělat divy i bez textu,“ míní. S Ondřejem Cihlářem mluvil také o rozmachu, které loutkové divadlo zažilo v osmdesátých letech, kdy jeho podobu i obsah vzali do rukou mladí lidé, o malém rozdílu mezi amatérskými a profesionálními soubory nebo o typologii souborů, které dnes jezdí na slavnou přehlídku Loutkářská Chrudim.
Související
-
Nina Malíková: Loutkové divadlo se neustále proměňuje
Rozhovor s divadelní historičkou o rozporu mezi tradicí a moderním viděním v loutkovém divadle i o nelehkých, leč zásadních zkušenostech s žánrem činohry.
-
Vratislav Šrámek: Dokonalé je, když hudba a divadlo nemohou být bez sebe navzájem
Nezáleží na tom, jestli je divadlo loutkové nebo činoherní; jak ale psát hudbu, aby v představení správně fungovala?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
