Stanislav Doubrava: Loutkové divadlo žije. Dospělým se líbí karikatura, pro děti jsou loutky parťáci

16. prosinec 2019

Sedmdesáté narozeniny letos slaví Naivní divadlo v Liberci, v jehož čele už téměř třicet let stojí vystudovaný produkční a také fanoušek lyžování a golfu Stanislav Doubrava. Do Vizitky ho pozvala Veronika Štefanová. Mluvili o tom, jak dnes loutkové divadlo pracuje s nejmenšími diváky, a zmínili také vtipnou zkušenost z festivalu v Pákistánu.

Stanislav Doubrava se narodil ve městě, které dodnes pořádá nejstarší festival amatérského loutkového divadla – v Chrudimi. Ačkoliv díky babičce, člence divadelního spolku Kacafírek, trávil spoustu času ve sklepě mezi loutkami a loutkáři, k oboru ho to nijak zvlášť netáhlo. Když ale z politických důvodů nesměl po střední průmyslové škole, již absolvoval v Hradci Králové, na vysokou, jeho osud byl zpečetěn.

Mohl za to inzerát na dveřích královéhradeckého loutkového divadla Drak, které hledalo kulisáky. „Zaujalo mě, že se tam nosí bedny a že máte dva měsíce prázdnin,“ řekl Stanislav Doubrava ve Vizitce. Atmosféra, nadšení a charizma osobností jako byl režisér Josef Krofta či scénograf Pavel Kalfus ale Doubravu vtáhly natolik, že se chtěl na divadelním provozu podílet výrazně větší měrou.

Ředitel libereckého Naivního divadla Stanislav Doubrava

Na konci sedmdesátých let se mu podařilo složit přijímačky na produkci na pražské FAMU a v roce 1991, po intermezzu v plzeňském Divadle dětí Alfa, zakotvil jako ředitel Naivního divadla v Liberci. Působí tam dodnes.

Autorská tvorba funguje

„Nejsem člověk s uměleckými ambicemi, ale mám ambici mít dobré divadlo,“ konstatuje. „V současné době se mi to daří. Skvělou autorku Ivu Peřinovou, která stála u kořenů úspěchu Naivního divadla a která už bohužel není mezi námi, vystřídal mimořádně nadaný autor a dramaturg Vít Peřina, jenž udržuje linii autorské tvorby,“ poukazuje na jeden z největších trumfů libereckého divadla. To patří mezi tři nejlepší oborové instituce v republice a právě silný autorský rukopis představení pro děti různých věkových kategorií chválí i kritika.

Ředitel Naivního divadla Stanislav Doubrava představuje výstavu Kašpárků v Liberci

Podle Stanislava Doubravy zažívá loutkové divadlo opět silné roky, zájem o něj mají jak malí diváci, tak jejich rodiče. „Pro dospělé je příjemné vidět karikaturu, kterou loutka představuje, pro děti je zase loutka kamarád a parťák. Pokaždé si na ně chodí sáhnout s takovou radostí, že se o osud loutkového divadla nebojím,“ usmívá se.

Důkazem, že loutka žije, je i festival profesionálních loutkových divadel Mateřinka pro děti předškolního věku. „Náročná“ témata, například smrt, se soubory nebojí podávat hravou a zábavnou formou. Děti to ocení – například s lebkou si po představení hrají jako s míčem.

Čtěte také

České loutkové divadlo má podle Stanislava Doubravy i díky Spejblovi a Hurvínkovi anebo aktivitám divadla Drak dobrou pověst i v zahraničí. Liberecké Naivní divadlo si zahrálo dokonce i v Pákistánu. Vzpomínka na zvuk, ve všech stanech vytažený na ohlušující maximum, a korzující návštěvníky se sponzorskou kelímkovou nudlovou polévkou v ruce v mysli ředitele jen tak nevybledne.

Jaký přístup potřebují v divadle ty nejmenší děti, jak Naivní divadlo v Liberci pracuje s jednotlivými tématy a co chystá v nejbližší době? Poslechněte si celou Vizitku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová