Stanislav Doubrava: Loutkové divadlo žije. Dospělým se líbí karikatura, pro děti jsou loutky parťáci

Stanislav Doubrava se narodil ve městě, které dodnes pořádá nejstarší festival amatérského loutkového divadla – v Chrudimi. Ačkoliv díky babičce, člence divadelního spolku Kacafírek, trávil spoustu času ve sklepě mezi loutkami a loutkáři, k oboru ho to nijak zvlášť netáhlo. Když ale z politických důvodů nesměl po střední průmyslové škole, již absolvoval v Hradci Králové, na vysokou, jeho osud byl zpečetěn.

Mohl za to inzerát na dveřích královéhradeckého loutkového divadla Drak, které hledalo kulisáky. „Zaujalo mě, že se tam nosí bedny a že máte dva měsíce prázdnin,“ řekl Stanislav Doubrava ve Vizitce. Atmosféra, nadšení a charizma osobností jako byl režisér Josef Krofta či scénograf Pavel Kalfus ale Doubravu vtáhly natolik, že se chtěl na divadelním provozu podílet výrazně větší měrou.

Ředitel libereckého Naivního divadla Stanislav Doubrava|foto: Lucie Fürstová

Na konci sedmdesátých let se mu podařilo složit přijímačky na produkci na pražské FAMU a v roce 1991, po intermezzu v plzeňském Divadle dětí Alfa, zakotvil jako ředitel Naivního divadla v Liberci. Působí tam dodnes.

Autorská tvorba funguje

„Nejsem člověk s uměleckými ambicemi, ale mám ambici mít dobré divadlo,“ konstatuje. „V současné době se mi to daří. Skvělou autorku Ivu Peřinovou, která stála u kořenů úspěchu Naivního divadla a která už bohužel není mezi námi, vystřídal mimořádně nadaný autor a dramaturg Vít Peřina, jenž udržuje linii autorské tvorby,“ poukazuje na jeden z největších trumfů libereckého divadla. To patří mezi tři nejlepší oborové instituce v republice a právě silný autorský rukopis představení pro děti různých věkových kategorií chválí i kritika.

Stanislav Doubrava představil výstavu Kašpárků v Liberci |foto: Lucie Fürstová

Podle Stanislava Doubravy zažívá loutkové divadlo opět silné roky, zájem o něj mají jak malí diváci, tak jejich rodiče. „Pro dospělé je příjemné vidět karikaturu, kterou loutka představuje, pro děti je zase loutka kamarád a parťák. Pokaždé si na ně chodí sáhnout s takovou radostí, že se o osud loutkového divadla nebojím,“ usmívá se.

Důkazem, že loutka žije, je i festival profesionálních loutkových divadel Mateřinka pro děti předškolního věku. „Náročná“ témata, například smrt, se soubory nebojí podávat hravou a zábavnou formou. Děti to ocení – například s lebkou si po představení hrají jako s míčem.

Čtěte také

Nina Malíková: Loutkové divadlo se neustále proměňuje

České loutkové divadlo má podle Stanislava Doubravy i díky Spejblovi a Hurvínkovi anebo aktivitám divadla Drak dobrou pověst i v zahraničí. Liberecké Naivní divadlo si zahrálo dokonce i v Pákistánu. Vzpomínka na zvuk, ve všech stanech vytažený na ohlušující maximum, a korzující návštěvníky se sponzorskou kelímkovou nudlovou polévkou v ruce v mysli ředitele jen tak nevybledne.