Letní kurz dějin českého divadla (slyšených rozhlasem)

Emil František Burian: Lidová suita. Letní kurz dějin českého divadla začíná!

• Upravit
• Smazat

Jistě není náhodou, že v rámci cyklu věnovanému stopám českého divadla ve vlnách vysílání Českého rozhlasu, nabídneme jako první Lidovou suitu Emila Františka Buriana. Jeho voiceband byl pro rozhlasovou prezentaci jakoby stvořený. Inscenaci Lidové suity uvedlo jeho Déčko už v roce 1938, studiová rekonstrukce v Burianově režii je z roku 1956. V části Hra o svaté Dorotě si Burian sám zahrál roli krále Africia. Poslouchejte on-line do 6. července 2018.

V září 1924 zahájil Radiojournal pravidelné vysílání dramatických večerů. Připravoval je Gabriel Hart a obsahovaly krátké dramatické texty i ukázky z divadelních her. Vedení Radiojournalu následně v roce 1925 připravilo přímé přenosy tří oper z Národního divadla. Údajně na četná přání posluchačů pak došlo i k prvnímu přenosu činohry – 8. června 1926 měli koncesionáři rozhlasu možnost vyslechnout hru Josefa Kajetána Tyla Jiříkovo vidění, tak jak ji ten den sehrálo Národní divadlo.

I když se rozhlasová dramatická tvorba v průběhu času emancipovala, divadelní umění zůstalo jedním z jejích inspiračních zdrojů. Od časů pionýrských začátků do současnosti vzniklo mnoho adaptací divadelních textů, u nichž je ovlivnění jejich divadelní interpretací zřejmé, ale také řada záznamů či studiových adaptací významných divadelních inscenací. Jejich výběr vám nabídneme v letním cyklu stanice Vltava.

E. F. Burian|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jistě není náhodou, že jako první nabídneme Lidovou suitu Emila Františka Buriana. Jeho voiceband byl pro rozhlasovou prezentaci jakoby stvořený. Inscenaci Lidové suity uvedlo jeho Déčko už v roce 1938, studiová rekonstrukce v Burianově režii je z roku 1956. V části Hra o svaté Dorotě si Burian sám zahrál roli krále Africia.
(Vysíláme 30. června 2018 od 14:00 hod.)

Karel Höger|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Zdeněk Štěpánek, Vlasta Fabianová, Saša Rašilov, Karel Höger – ti všichni se spolu s dalšími podíleli na inscenaci Ostrovského hry Výnosné místo režiséra Jana Škody. Dnes se jen můžeme dohadovat, jak vyznívala tato satira v nejtvrdších padesátých letech. Studiová podoba, za kterou stojí režisér Josef Bezdíček je z roku 1952.
(Vysíláme 7. července 2018 od 14:00 hod.)

Zdeněk Štěpánek|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

První provedení Pleskotovy inscenace Molierova Dona Juana se konalo 21. listopadu 1957 v Bělehradě v rámci zájezdu činohry Národního divadla do Jugoslávie. O šest let později hru v prakticky stejném obsazení i s hudbou Jana F. Fischera natočil Jaromír Pleskot ve studiu Českého rozhlasu. Ústřední dvojici si tak i před mikrofonem zahráli Otomar Krejča (Don Juan) a Bohumil Záhorský (Sganarelle). Dále uslyšíte Vlastu Fabiánovou, Františka Smolíka, Marii Tomášovou, Zdeňka Štěpánka, Vladimíra Ráže a další členy tehdejšího souboru Národního divadla.
(Vysíláme 21. července 2018 od 14:00 hod.)

Miloš Kopecký |foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Pygmalion je pravděpodobně nejpopulárnější komedie G. B. Shawa a zároveň jedna z nejvtipnějších komedií moderní dramatiky. U nás se poprvé hrála 11. prosince 1913 na scéně Národního divadla. O popularitu Pygmalionu se ve světě přičinilo i muzikálové zpracování a jeho filmová podoba s Audrey Hepburnovou. V Čechách pak jistě k oblibě této hry přispěla i inscenace Františka Štěpánka ve vinohradském divadle z února  roku 1968. Jen do prázdninové pauzy měla 28 repríz. Na podzim téhož roku vznikla její rozhlasová podoba se stejnými protagonisty – Jiřinou Bohdalovou a Milošem Kopeckým. Plukovníka Pickeringa hrál Jaroslav Moučka, Doolitla Ilja Prachař, paní Pearcovou ztvárnila Antonie Hegerlíková.
(Vysíláme 28. července 2018 od 14:00 hod.)

Jan Tříska|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Josef Topol napsal svou hru Hodina lásky původně pro rozhlas a v autorské soutěži za ni dokonce obdržel ocenění. Rozhlasové premiéře 1. ledna 1969 však nakonec z časových důvodů předcházela premiéra divadelní. Obě verze vznikly ve stejně skvělém hereckém obsazení – Marie Tomášová, JanTříska, Leopolda Dostálová a v režii Otomara Krejči.
(Vysíláme 4. srpna 2018 od 14:00 hod.)

Hostitelkou naší šesté návštěvy v dějinách českého divadla bude jedna z nejmenších scén u nás – Viola. Emblematickou inscenací tohoto divadélka na pražské Národní třídě se stalo monodrama francouzského básníka Jeana Cocteaua Lidský hlas. Premiéru mělo v roce 1971, ženu, která během dlouhého telefonátu prožije bolestný rozchod se svým milencem, hrála Jaroslava Adamová a to pod režijním vedením Josefa Henkeho.

Jaroslava Adamová-natáčení v roce 1951|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Lidský hlas představuje jeden z Cocteauových nejkrásnějších divadelních textů. Vytvořil v něm dokonalou studii fází a pocitů, které partnerský rozchod obvykle provázejí. Není divu, že se hra těší oblibě mezi herečkami. Slavnými interpretkami monodramatu, které Cocteau dokončil v roce 1930, se staly například Simone Signoretová, Ingrid Bergmanová a Liv Ullmannová. V italské filmové verzi z roku 1942 si hlavní postavu zahrála Anna Magnaniová. U nás toto drama měli diváci možnost vidět poprvé v únoru roku 1933 v podání Olgy Scheinpflugové ve Stavovském divadle. Tehdy inscenaci režíroval Jiří Frejka a Národní divadlo hru uvádělo pod názvem Milovaný hlas.

Pro české publikum je ale tento titul díky zmíněné inscenaci z roku 1971, jejím záznamu na gramofonové desce (1974), televiznímu záznamu (1982) a samozřejmě i díky rozhlasovému vysílání spojen především se jménem Jaroslava Adamová.
(Vysíláme 11. srpna 2018 od 14:00 hod.)

Za další inscenací se vypravíme do Plzně. Dlouhá léta tam činoherní soubor formoval režisér Ota Ševčík. A právě jeho inscenaci Čechovovy hry Ivanov nabídneme v našem cyklu. Hlavní roli „újezdního Hamleta“ si v roce 1986 zahrál Ivo Gübel. Dále uslyšíte Jaroslava Konečného, Antonína Procházku nebo Báru Štěpánovou.
(Vysíláme 18. srpna 2018 od 14:00 hod.)

Jan Vedral je ve svém profesním životě spojen jak s divadlem tak rozhlasem. Právě on byl dramaturgem programové řady Divadlo před mikrofonem, pro kterou byla natočena rozhlasová adaptace Euripideovy hry Ifigenie v Aulidě. Pozoruhodná inscenace Jana Kačera z Divadla Na zábradlí se kromě řady skvělých hereckých výkonů pyšnila i překladem Josefa Topola, byť tehdy ještě na zapřenou. Účinkují František Husák, Jana Preissová, Simona Vrbická, Vladimír Dlouhý, Jan Přeučil, Bořík Procházka, Jiří Bartoška, Oldřich Vlach, Helena Lehká a další. Rozhlasová verze inscenace z roku 1984 vznikla za režijní spolupráce Vladimíra Tomeše v roce 1987.
(Vysíláme 25. srpna 2018 od 14:00 hod.)

Skoncujme již jednou s cizáckými absurdními a podobnými hříčkami, které jsou našemu duchu cizí, pokusme se o vlastní blbou hru.

Toto prohlášení obsahuje text Ivana Vyskočila Blbá hra aneb Křtiny v Hbřbvích. Poprvé byl uveden na konci šedesátých let. Našim posluchačům nabídneme nahrávku, která vznikla počátkem devadesátých let montáží studiové a veřejné nahrávky divadelního představení. Vedle autora Ivana Vyskočila uslyšíte Barboru Hockovou, Vlastu Špicnerovou, Otakara Roubínka a Lubomíra Tlalku.
(Vysíláme 8. září 2018 od 14:00 hod.)

Chameleon brněnského Divadla na provázku vypráví příběh proměn mocného politika nejen Velké francouzské revoluce Josefa Fouché. Formou tzv. „nové opery“ jej napsali dramatik Ludvík Kundera a hudební skladatel Miloš Štědroň Netypický hudebně-dramatický inscenační tvar pro rozhlas upravili dramaturg a režisér divadelní verze Petr Oslzlý a Peter Scherhaufer. Přes historické zasazení do období vlády Ludvíka XVI. a pak i Napoleona Bonaparta se nepřímo vymezovala ke společenské situaci Československa druhé poloviny osmdesátých let. K odvysílání málem nedošlo, neboť, zbavena své vizuální podoby, dala inscenace ostřeji a přímočařeji vyniknout tomu, co tehdejší cenzor nemohl nechat bez povšimnutí. Hrají: Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Mojmír Maděrič, Martin Havelka, Lenka Loubalová, Ivana Hloužková, Iva Bittová, Jaromír Dulava, Pavel Zatloukal, Vladimír Hauser a další.
(Vysíláme 22. září 2018 od 14:00 hod.)

Spory královské a církevní moci, personifikované původně blízkými přáteli, posloužily jako námět dvou světoznámých divadelních her – Becket aneb Čest Boží, kterou napsal Jean Anouilh, a Vražda v katedrále od Thomase Stearnse Eliota. Eliotovo drama z roku 1935 je psáno nepravidelně rýmovaným, místy jen volně rytmizovaným jazykem. V roce 1993 tuto do té doby u nás neuváděnou hru nastudovala režisérka Hana Burešová v divadle Labyrint. O tři roky později, za spolupráce s Hanou Kofránkovou, natočila její rozhlasovou verzi, opět s Pavlem Rímským v hlavní roli.
(Vysíláme 29. září 2018 od 14:00 hod.)

Doufáme, že vás tato desítka inscenací, mapující naše divadlo prakticky od třicátých do devadesátých let, zaujme.