Labyrintem malostranských dvorků. Kde bydlel Santini, Egon Bondy nebo Václav Hrabě?
Jak vypadá méně nablýskaná strana jedné z nejstarších pražských čtvrtí – Malé Strany? Na to se zaměřuje vycházka z programu organizace Open House Praha, která zájemce provádí nejen po stopách pololegální akce mladé generace výtvarníků z roku 1981. Včetně několika běžně nepřístupných dvorků.
Vycházku nazvanou Labyrintem Malostranských dvorků začínáme na Malostranském náměstí, konkrétně v sídle Spolku občanů a přátel Malé Strany a Hradčan. Čeká nás skoro dvouhodinová vycházka po stopách pololegální akce Dvorky 81, která se konala mezi 12. a 24. květnem roku 1981. Prezentovala díla mladé nezávislé generace výtvarníků, jako byl Čestmír Suška, Magdalena Jetelová, Eva Fuková, Aleš Lamr, Svatopluk Klimeš, Jasan Zoubek, Jiří Sozanský, Jaroslava Janíčková ale i Kurt Gebauer a další.
Oficiálně Dvorky organizovalo Divadlo v Nerudovce a Pražské středisko památkové péče a ochrany přírody prostřednictvím Jiřího T. Kotalíka. „Čestmír Suška chtěl původně výstavu uspořádat na náměstních, ale jeho kamarád Jiří Tomáš Kotalík usoudil, že ideálním místem by byly dvorky. Podařilo se jim najít i vhodný ideový záměr, kterým akci podložili – tvrdili, že má poukazovat na to, jak mladí pečují o památky a chrání životní prostředí. Národní výbor to schválil, ale tajní brzy prokoukli, že jde o svobodný umělecký projev a po třech dnech výstavu zavřeli. Ovšem dvorky zavřít nemohli,“ vypráví průvodkyně Dagmar Winklerová a popisuje stěžejní úlohu tehdejších domovnic.
Pak už se vydáváme na průzkum dvorků, zákoutí i příběhů obyvatel Malé Strany. Asi nejkrásnější zastávkou vycházky je dvorek domu U Tří růží na Valdštejnském náměstí, ve kterém v 50. letech bydlela Věra Chytilová. Později do těchto míst zasadila děj filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne.
Několik zastávek nás čeká i v Nerudově ulici, a to včetně dnes již zastřešeného dvorku Valkounského domu, který v roce 1705 koupil a pro sebe a svou rodinu přestavěl Jan Blažej Santini-Aichel. Dnes je v něm hotel a my se můžeme podívat i do patra na odkrytý renesanční dřevěný strop a původní fresku.
O pár metrů výš nám Dagmar Winklerová vypráví tragický příběh obyvatel domu U Zlatého orla – undergroundového básníka Milana Kocha a jeho ženy Mirky. „Příběh o dvojí tragické smrti vyprávím proto, že jeho kulturní obraz budete jistě znát,“ vysvětluje Dagmar Winklerová s odkazem na básnickou sbírku Egona Bondyho Mirka a píseň Mejly Hlavsy Muchomůrky bílé.
Zajímá vás, na jaká další místa se komentovaná vycházka zaměřuje? Poslechněte si reportáž Mozaiky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
