Nikdo o ní neví: Umělecká zahrada je zelená oáza plná soch v centru Prahy
Uměleckou zahradu v Nuslích najdete mezi Čiklovou ulicí a železniční tratí pod Nuselským mostem. Tohle místo s rozmanitou historií dává od počátku 90. let minulého století dohromady jeho majitel Vojtěch Haluza. Dnes je také přístupné veřejnosti. Můžete ho navštívit ve středu a v sobotu a také na objednání.
Minulý rok byla tato adresa také jedním z míst festivalu Open house a otevřela se tu i první velká výstava. Seriál vás provede jednotlivými důležitými etapami této historické lokality od jejich počátků až do současnosti.
Historie Umělecké zahrady se začala psát hlavně od roku 1924, kdy tento pozemek koupil od Vyšehradské kapituly sochař Karel Novák. Hned ten samý rok tu postavil svou novou sochařskou dílnu s názvem Sochařství K. Novák. Právě tady na strategickém místě hned vedle železničních kolejí vzniklo mnoho významných pomníků, děl dekorativního umění a také modely velkých figurálních návrhů. Novák tu totiž měl takzvaný pantograf, který umožňoval přenést rozměry ve zvětšeném nebo zmenšeném měřítku. Vznikaly tu tak i sochy významných umělců (např. nadživotní sádrová reprodukce busty Antonína Švehly od Bohumila Kafky, model sochy Radegasta od Albína Poláška nebo umělokamenná reprodukce alegorické sochy Vltavy od Josefa Pekárka).
Karel Novák na místě dnešní Umělecké zahrady pracoval až do znárodnění svého podniku v roce 1949. Poté toto místo postupně chátralo. Jisté znovuvzkříšení nastalo v roce 1957, kdy se sem nastěhovala část produkce Krátkého filmu Praha. Původní sochařský ateliér, dílna a další zázemí se předělalo na míru filmařům. A do 80. let tu byl ráj animace. Pod vedením Břetislava Pojara a Josefa Klugeho zde vznikla celá řada slavných filmů. Natočila se tu například série o medvědech Pojďte pane, budeme si hrát, dále pak pohádky jako O zvířátkách pana Krbce, Kocour Mikeš nebo pár dílů Pata a Mata.
Když se filmaři nakonec sestěhovali pod jednu střechu na Barrandov, areál Umělecké zahrady byl zase opuštěný. Mezitím se na jeho devastaci také značně podepsala stavba Nuselského mostu v roce 1965. Část soch byla zasypaná sutí nebo dokonce skončila v betonových základech mostu. V 90. letech se objekt vrátil v restituci zpět potomkům Karla Nováka. Ti si s ním ale nevěděli příliš rady, a tak ho nakonec koupil podnikatel Vojtěch Haluza, se kterým byla rodina v kontaktu. Pozemek i budovy byly v katastrofálním stavu. Tak začala obnova nejen zahrady a rekonstrukce budov podle původních plánů sochaře Nováka, ale také obnova zničených soch a plastik. Majitel Vojtěch Haluza Uměleckou zahradu chápe jako historickou lokalitu a podle toho také činí. Postupně vrací nalezená torza soch na původní místa, sochy nechává opravovat nebo podle fotodokumentací pořizuje od ztracených originálů kopie.
Na financování tohoto kulturního místa vnikla také Nadace Umělecké zahrady. Majitel Haluza chce do budoucna postavit v tomto areálu ještě dům, který by pomohl platit náročnou údržbu a rozvoj zahrady. Zatím je na stole několik návrhů. Cílem je, aby do Umělecké zahrady přicházela veřejnost a časem se vrátila i samotná ateliérová činnost. Zatím ji navštěvují hlavně školy a školky. Od poloviny května je také otevřená nová výstava „100 let Umělecká zahrady v Nuslích.“ Ta odkazuje k výročí založené sochařské dílny Karla Nováka.
Související
-
Zmizelá Praha. Co se skrývá pod povrchem historického centra Prahy?
Nahlédněte pod povrch! Historické centrum Prahy skrývá pod zemí důkazy svého více než tisíc let starého vývoje. Některá zásadní místa odhalíme v novém seriálu Mozaiky.
-
Zmizelá Praha II. Role náměstí v dějinách města
Seriál Mozaiky Zmizelá Praha II, který volně navazuje na první sérii věnovanou například Juditinu mostu. Tentokrát se vydáme na významná středověká pražská náměstí.
-
Studánky udržují historickou paměť krajiny. Můžete se stát i jejich patronem
V celém Česku víme o existenci asi čtrnácti tisíc studánek. U příležitosti Světového dne vody (22. března) jsme se k několika z nich vypravili
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
