Nikdo o ní neví: Umělecká zahrada je zelená oáza plná soch v centru Prahy
Uměleckou zahradu v Nuslích najdete mezi Čiklovou ulicí a železniční tratí pod Nuselským mostem. Tohle místo s rozmanitou historií dává od počátku 90. let minulého století dohromady jeho majitel Vojtěch Haluza. Dnes je také přístupné veřejnosti. Můžete ho navštívit ve středu a v sobotu a také na objednání.
Minulý rok byla tato adresa také jedním z míst festivalu Open house a otevřela se tu i první velká výstava. Seriál vás provede jednotlivými důležitými etapami této historické lokality od jejich počátků až do současnosti.
Historie Umělecké zahrady se začala psát hlavně od roku 1924, kdy tento pozemek koupil od Vyšehradské kapituly sochař Karel Novák. Hned ten samý rok tu postavil svou novou sochařskou dílnu s názvem Sochařství K. Novák. Právě tady na strategickém místě hned vedle železničních kolejí vzniklo mnoho významných pomníků, děl dekorativního umění a také modely velkých figurálních návrhů. Novák tu totiž měl takzvaný pantograf, který umožňoval přenést rozměry ve zvětšeném nebo zmenšeném měřítku. Vznikaly tu tak i sochy významných umělců (např. nadživotní sádrová reprodukce busty Antonína Švehly od Bohumila Kafky, model sochy Radegasta od Albína Poláška nebo umělokamenná reprodukce alegorické sochy Vltavy od Josefa Pekárka).
Karel Novák na místě dnešní Umělecké zahrady pracoval až do znárodnění svého podniku v roce 1949. Poté toto místo postupně chátralo. Jisté znovuvzkříšení nastalo v roce 1957, kdy se sem nastěhovala část produkce Krátkého filmu Praha. Původní sochařský ateliér, dílna a další zázemí se předělalo na míru filmařům. A do 80. let tu byl ráj animace. Pod vedením Břetislava Pojara a Josefa Klugeho zde vznikla celá řada slavných filmů. Natočila se tu například série o medvědech Pojďte pane, budeme si hrát, dále pak pohádky jako O zvířátkách pana Krbce, Kocour Mikeš nebo pár dílů Pata a Mata.
Když se filmaři nakonec sestěhovali pod jednu střechu na Barrandov, areál Umělecké zahrady byl zase opuštěný. Mezitím se na jeho devastaci také značně podepsala stavba Nuselského mostu v roce 1965. Část soch byla zasypaná sutí nebo dokonce skončila v betonových základech mostu. V 90. letech se objekt vrátil v restituci zpět potomkům Karla Nováka. Ti si s ním ale nevěděli příliš rady, a tak ho nakonec koupil podnikatel Vojtěch Haluza, se kterým byla rodina v kontaktu. Pozemek i budovy byly v katastrofálním stavu. Tak začala obnova nejen zahrady a rekonstrukce budov podle původních plánů sochaře Nováka, ale také obnova zničených soch a plastik. Majitel Vojtěch Haluza Uměleckou zahradu chápe jako historickou lokalitu a podle toho také činí. Postupně vrací nalezená torza soch na původní místa, sochy nechává opravovat nebo podle fotodokumentací pořizuje od ztracených originálů kopie.
Na financování tohoto kulturního místa vnikla také Nadace Umělecké zahrady. Majitel Haluza chce do budoucna postavit v tomto areálu ještě dům, který by pomohl platit náročnou údržbu a rozvoj zahrady. Zatím je na stole několik návrhů. Cílem je, aby do Umělecké zahrady přicházela veřejnost a časem se vrátila i samotná ateliérová činnost. Zatím ji navštěvují hlavně školy a školky. Od poloviny května je také otevřená nová výstava „100 let Umělecká zahrady v Nuslích.“ Ta odkazuje k výročí založené sochařské dílny Karla Nováka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.