Zmizelá Praha. Co se skrývá pod povrchem historického centra Prahy?
Nahlédněte pod povrch! Historické centrum Prahy skrývá pod zemí důkazy svého více než tisíc let starého vývoje. Důkazem je množství archeologických nálezů, díky nimž získáváme obraz již zaniklého života tohoto města. Některá zásadní místa odhalíme v novém seriálu Mozaiky, kterým provází historik a archeolog Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu.
První zastavení v rámci seriálu Zmizelá Praha je věnováno životu ve středověku na Malostranském náměstí. Budova Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Kalovy ukrývá ve svých útrobách památky románské rotundy sv. Václava, jejíž původ sahá až do 11. století. Po Královské cestě se v rámci seriálu putuje přes Karlův most, na jehož severní straně dříve stával první kamenný most přes řeku Vltavu – Juditin most – jehož stavba započala v polovině 12. století. Jeho nultý oblouk můžeme dodnes vidět pod Křížovnickým náměstím.
Název ulice Na Zábradlí odkazuje k dávné středověké minulosti tohoto místa. První písemná zpráva o románském kostele sv. Jana, který zde stával, pochází už ze 14. století. Ve své době vynikal svou elegancí. Jak vypadal, jaké měl funkce a jaké komunity kolem sebe sdružoval? To jsou témata třetího dílu rozhlasového seriálu.
Středověkým obchodním centrem Prahy bylo Staroměstské náměstí, jehož svažitý terén pokrývaly odpadní jámy, studny, kupecké krámy, pranýř i obecní strážnice. Staroměstské náměstí a přilehlý Ungelt neboli Týnský dvůr jsou předposledním zastavením v rámci seriálu Zmizelá Praha.
Závěrečný díl je věnován nálezům románských domů pod dnešním obchodním centrem Palladium a kostelu sv. Benedikta pod povrchem obchodního domu Kotva. Projekt výstavby Kotvy předpokládal zahloubení stavební jámy do 14 metrů. Archeologům se podařilo rozlišit na ploše staveniště několik časových horizontů, od 11. století až do současnosti. Prostranství současného nákupního centra Palladium prošlo v průběhu staletí poměrně složitým vývojem. První z nich reprezentuje středověké osídlení, jehož počátky sahají do období okolo poloviny 12. století.
Seriál je inspirován Průvodcem pražskou archeologií, který vydala v roce 2018 Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.
Související
-
Zápas o historické město. Urbanistické proměny Prahy od baroka do šedesátých let 20. století
Jak se proměňovalo historické centrum města v metropoli? Jaké urbanistické vrstvy v Praze nacházíme a které z nich jsou dodnes čitelné? Odpoví historik Richard Biegel.
-
Není mrtvá, jen zraněná. Proměny turistické Malé Strany v dobách pandemie
Dá se ještě žít v centru velkoměsta? To se dozvíme od obyvatel Malé Strany, kteří bojují za to, aby centrum Prahy bylo přitažlivé nejen pro turisty, ale i pro místní.
-
Kdysi plné života a radosti, dnes jen zříceniny. Smutné konce pražských plováren na Vltavě
Vltavské břehy byly kdysi obsypány důmyslně vymyšlenými koupališti, z nichž mnohé pojaly přes tisíc návštěvníků a ozýval se odsud dětský smích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
