Kdysi plné života a radosti, dnes jen zříceniny. Smutné konce pražských plováren na Vltavě
Snad od nepaměti vznikaly na důležitých řekách v českých městech plovárny. Lidé si potřebovali po těžké práci odpočinout, sportovci utužit tělo, všichni se rádi potkávali s přáteli a pochopitelně tu vznikaly i nové vztahy. Praha nebyla výjimkou. Vltavské břehy byly obsypány důmyslně vymyšlenými koupališti, z nichž mnohé pojaly přes tisíc návštěvníků, ozýval se odsud dětský smích a skokani do vody hrdě předváděli své umění.
Cyklus, který vysílá Český rozhlas Vltava v pořadu Mozaika, řadu takových plováren připomene. Autor seriálu Tomáš Pilát oslovil jejich znalce, odborníka na architekturu, historika a taky pamětníka Josefa Vomáčku, a společně se vypravili na místa těch nejslavnějších. Braník, Barrandov, Zlíchov, Podolí, pražské ostrovy, Letná, Holešovice, Vyšehrad… Tady všude bylo možné se vykoupat. Většina plováren vznikala v devatenáctém století, další vlna pak přišla za první Československé republiky. Plavci měli velký výběr.
Čtěte také
A stejně, jako měly různé osobnosti našeho společenského, politického a kulturního života své oblíbené kavárny, měly i oblíbené plovárny. Cyklus nám připomene třeba to, kam se chodili koupat herci Josef Kemr, Vlasta Fabiánová či Karel Höger, zpěváci Josef Zíma a Eva Pilarová, a s tím, které vltavské plovárny měl nejraději, se svěří i Josef Vomáčka.
A ještě jedna připomínka: mimo jiné i na Žofíně se rodila česká kinematografie. Jan Kříženecký na zdejší plovárně natočil v roce 1898 velmi zábavný film plný pohybu – Výjev z lázní žofínských. A snímek Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne nás zavádí na bývalou Občanskou plovárnu. I o tom je ve vltavském cyklu věnovaném zaniklým pražským plovárnám na Vltavě řeč.
Související
-
Filmař Jan Kříženecký zemřel před sto lety. Byl dítětem své doby
Jubileum úmrtí jednoho z průkopníků české kinematografie Jana Kříženeckého (zemřel 9. února 1921) vybízí k ohlédnutí za jeho odkazem.
-
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi – příklady důmyslné architektury našich předků
Za první Československé republiky bylo na naše území přeneseno pět dřevěných, původně řeckokatolických kostelů z Podkarpatské Rusi, a jeden z východního Slovenska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
