Silné postavy jsou v mých knihách vždycky ženy, říká Bianca Bellová. Právě jí vychází nový román Neviditelný muž
Kdo je Neviditelný z názvu zatím poslední knihy Bianky Bellové? Co se při psaní snaží autorka vyhmátnout a proč své texty často zasazuje do fiktivních krajin? Poslechněte si celý rozhovor.
Chci dát čtenáři možnost fantazírovat a promítat si tam vlastní představy, vlastní vzpomínky a trochu si ten text odpracovat.
Čtyři roky a čtyři knihy, to je bilance spisovatelky Bianky Bellové. Nový román Neviditelný muž volně vychází z rukopisu, který měla v šuplíku a nikdy nevyšel. Dvě časové linky spojuje několik postav i osudů. Tajemství, rodinná dramata, exotické prostředí, nenávist i láska. Ale především silná atmosféra. „Silné postavy, které text posouvají vpřed, jsou v mých knihách vždycky ženy. Mužské postavy jsou pak slabé, smýkané osudem, které za tím vlají a snaží se přizpůsobit. Proč to tak je, to úplně přesně nevím,‶ říká Bianca Bellová. „Text se tvořil sám pod mýma rukama, já na tom neměla moc velký podíl,“ doplňuje autorka.
Snažím se nepsat tak, aby se text čtenáři zalíbil nebo abych mu šla vstříc. Myslím, že čtenář ocení, když v textu najde něco, s čím může sám trochu bojovat nebo do toho napnout nějaké síly, zužitkovat vlastní čtenářskou zkušenost…
Jak se stalo, že je hlavní hrdinka románu rozhlasovou redaktorkou? Píšou se Biance Bellové lépe ženské, nebo mužské postavy? Jak přistupuje k tvůrčímu procesu? A myslí při psaní na čtenáře a čtenářky? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
