Když vynášeli z Roxy suť, vynášela jsem ji taky. Od té doby si prostor pro divadlo ráda připravuji sama, říká Denisa Václavová
Když před třiceti lety narazila v Dlouhé ulici na skupinu lidí, která čistila prostor po bývalém kině, přidala se k ní. V místě budoucího klubu Roxy zrovna vznikala výstava, a právě vyklízecí práce přivedly Denisu Václavovou k touze dělat kulturu v místech, která pro ni nejsou uzpůsobená. Dnes už 28 let pořádá festival 4+4 dny v pohybu a návštěvníky na něj láká do sportovní haly Erpet. S Denisou Václavovu mluvil ve Vizitce Ondřej Cihlář.
Holešovický pivovar, bubenečská čistírna odpadních vod nebo haly ČKD – tam všude se v minulosti konal festival současného umění 4+4 dny v pohybu, u jehož zrodu stála v 90. letech kurátorka a kulturní organizátorka Denisa Václavová. Letošní jarní ročník (11. – 20. května), postavený na výstavě Všechno patří všem kurátorované Jiřím Ptáčkem a také na sadě edukačních programů pro školy, opět zavítá do sportovní haly Erpet, která v minulosti sloužila házenkářům či golfistům.
Čtěte také
„Naše site-specific srdce pookřálo, že se v hale s minigolfovými kopečky můžeme výtvarně vydovádět,“ usmívá se žena, která se divadlu s přesahem do site-specific projektů věnuje celý život – jako studentka DAMU, pedagožka tamtéž i jako někdejší doktorandka na UMPRUM. Snem jejího týmu bylo alespoň jednou festival uspořádat v obchodním centru mezi jednotlivými obchody. To se prozatím nepodařilo, jak ale ve Vizitce řekla, festival právě prochází procesem vaření a jeho budoucnost bude záležet nejen na místech, která se (ne)podaří festivalu pro své performance sehnat, ale také na lidech. „Nevíme, co uvaříme. Vnímám to jako moment prověřování. Chci k festivalu zvát mladší osobnosti, kurátory, nechat jim větší prostor. Nabídnout to, co jsme vybudovali, novým myšlenkám,“ konstatuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
