Když dozněl potlesk. Z rozhovorů a esejů legendárního klavíristy Alfreda Brendela

Alfred Brendel (1931) bývá považován za jednoho z největších pianistů všech dob. Narodil se v Loučné nad Desnou v okrese Šumperk v rodině nehudebníků. Do svých šesti let žil v Československu, poté se rodina odstěhovala do Záhřebu v Jugoslávii a pak do rakouského Štýrského Hradce. Na hodiny klavíru začal docházet v šesti letech, poprvé veřejně koncertoval ve Štýrském Hradci, když mu bylo sedmnáct.

Alfred Brendel se během své kariéry 60 let soustavně věnoval skladatelům středoevropského kulturního prostoru od Bacha přes Schuberta, Liszta až po Schönberga. (Jako první na světě například nahrál v 50. a 60. letech kompletní Beethovenovo dílo).

Je znám i svým smyslem pro absurditu a specifický humor. Ve vybraných textech na sebe prozrazuje mnohé, ale zároveň nesklouzává k „autobiografii“ či bulváru.