Kde umění, design a architektura jedno jsou. Adam Štěch vyzdvihuje modernistický interiér Vily Borsani
Mistrovské dílo italského designu a architektury čtyřicátých let je dodnes precizně zachovalým příkladem tvorby legendárního designéra Osvalda Borsaniho. Vilu Borsani ve Varedu nedaleko Milána navrhl pro svého vlastního otce, který ho zároveň přivedl k nábytkářskému řemeslu.
Osvaldo Borsani se narodil ve Varedu v roce 1911, vystudoval Polytechniku v Miláně a od počátku třicátých let se zaměřil na produkci nábytku, charakteristického syntézou modernistických přístupů a důrazu na dekorativní stránku formy. Borsani nejdříve pokračoval ve šlépějích svého otce, který vyráběl exkluzivní nábytkové solitéry, určené především pro movitou klientelu. V jeho tvorbě třicátých a čtyřicátých let se odráží vlivy Art Deca, futurismu i modernismu a tehdejšího současného umění. A právě umění bylo Borsaniho specialitou. Již od počátku své nábytkové tvorby spolupracoval na jednotlivých kusech nábytku nebo interiérech s věhlasnými představiteli italského umění.
Nejoblíbenějším Borsaniho spolupracovníkem byl především Lucio Fontana, argentinský výtvarník, který odešel před válkou do Milána a tam patřil k nejaktivnějším tvůrcům své generace. Fontana pro něj vytvářel reliéfy, skulpturální madla či bronzové konstrukce jeho nábytku. Často společně spolupracovali i na celých koncepčních interiérech, do kterých Fontana navrhoval osvětlení i velkoformátové umělecké panely. Většina interiérů, které s Fontanou, ale i Fausto Melottim nebo Arnoldem Pomodorem vytvořil, už dávno neexistuje. Výjimkou je právě Vila Borsani.
Tu navrhl designér pro svého vlastního otce v roce 1940. Dodnes je ojedinělým příkladem Borsaniho ideje syntézy umění, ve kterém architektura, design a umění tvoří jeden komplexní celek. Vila, které v exteriéru dominuje přísná klasicizující fasáda, je jedním z nejlépe zachovaných příkladů italského modernistického interiérového designu. Obytný a zároveň reprezentativní interiér je komplexním dílem, ve kterém jsou k vidění unikátní Borsaniho návrhy nábytku i osvětlení. Umělecká výzdoba od Lucia Fontany nebo Arnolda Pomodora doplňuje Borsaniho architekturu. Fontana navrhl pro vilu například unikátní keramický krb, Pomodoro zase mosazné postele. Dnes je vila částečně otevřená veřejnosti, která tak může vidět dokonale vytříbené dílo italské moderny.
V roce 1953 se Borsani rozhodl zanechat své luxusní tvorby a začít se věnovat výrobě nábytku pro masovou výrobu. Se svým bratrem Fulgenziem založili značku Tecno a už první kolekce se setkaly s obrovským úspěchem. To už je ale jiný příběh. I přesto výrobky Tecno, jako jsou ikonické křesílko P40 nebo pohovka D70, ve vily Borsani také najdeme.
Související
-
Automatická architektura surrealismu. Ateliéry Paraguay-Suipacha jako argentinský příklad modernismu
Adam Štěch navštívil legendární umělecké ateliéry propojující technické detaily se surrealistickou fantazií architekta Antonia Boneta Castellany v centru Buenos Aires .
-
Klenot americké modernistické architektury. Adam Štěch navštívil dům Donalda a Helen Olsen
Rezidence Donalda a Helen Olsenových je mistrovským dílem moderní americké architektury transparentních interiérů a subtilních forem.
-
Od eklektismu k modernismu. Adam Štěch provádí vlastním domem architekta Julia Vilamaja Echenize
Do Uruguaye mě loni mimo jiné přilákala tvorba Julia Vilamaja Echenize, svébytného pionýra moderní architektury, který stál u počátků rozvoje modernismu v zemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
