Strhující životní příběh sochaře, malíře a básníka Michelangela Buonarrotiho, jednoho z géniů italské renesance. Po sedmi úvodních kapitolách, které na Vltavě uvádíme v premiéře, bude následovat ústřední část monumentálního románu (V zahradách medicejských) i nedokončený fragment, vydaný posmrtně pod názvem Papežská mše. Ve skvělém hereckém obsazení poslouchejte on-line vždy po odvysílání až do 15. dubna 2018.
Vysíláme denně od 6. března do 9. dubna 2018 vždy v 18:30.
Prozaik Karel Schulz (6. 5. 1899 Městec Králové u Nymburka – 27. 2. 1943 Praha) rozvíjel nejprve avantgardní program jazykově-stylového experimentu, později po konverzi byl katolicky orientovaným autorem expresivních povídek a především nedokončeného románového životopisu Michelangelova (torzo proponované monumentální trilogie Kámen a bolest vyšlo v letech 1942 /první část/ a 1943 /nedokončená část druhá – Papežská mše/ a patří k vrcholným dílům moderní české i světové historické prózy). Působil též jako divadelní a filmový kritik a publicista. Literárně činný byl od začátku dvacátých let 20. století, pracoval jako novinář. Zprvu byl spjat s levicovým Devětsilem, ke konci dvacátých let konvertoval ke katolicismu. Zemřel předčasně, na komplikace způsobené srdeční chorobou.
Své vrcholné dílo Kámen a bolest začal psát v roce 1941 poté, co zanechal prací na pražském hudebnickém románu. V knize zobrazil život sochaře, malíře a básníka Michelangela Buonarrotiho.
Svým posledním dílem, románem Kámen a bolest, vytvořil někdejší člen Devětsilu Karel Schulz jedno z vrcholných děl české historické prózy. Režisérka Markéta Jahodová vysvětlila, proč se Český rozhlas Vltava rozhodl uvést kompletní četbu na pokračování z tohoto románu právě v roce 2018.
V monumentální fresce s ústředními tématy vztahu duše a díla, identity a svobody tvůrčí individuality zachycuje vrchol i rozklad renesanční a humanistické periody, charakter politických, náboženských a kulturních struktur s jejich dynamikou a krizemi, především však na postavě Michelangela ztvárnil zrod, vzestup a vývoj geniálního umělce zápasícího s vlastními vášněmi a dilematy i s nepřízní osudu.
Michelangela konfrontoval Schulz s jeho antipodem Leonardem da Vinci. Kompoziční a stylová architektura umocněná bohatým slovníkem, složitou syntaxí, vyhrocenou dramatičností dialogů i vnitřních monologů se zasloužila o věhlas díla, které došlo i mezinárodního ocenění.
Nejde o úzce pojatou biografii, ale o mohutnou fresku zabírající vertikálně i horizontálně samu duchovní i politickou podstatu renesančního světa. Příznačným stylovým a kompozičním rysem románu je dialog a vnitřní monolog a navracející se „refrénovité“ motivy, které zesilují účinek prózy.
Schulzova renesance není „poklidným ostrovem harmonie lidí, věcí a přírody, ale tragickým vlnobitím na skálu prostoru a času.“
Petr Wittlich
Účinkují: Marek Holý, Ladislav Mrkvička, Jan Hartl, Ilja Racek, Otakar Brousek st., Rudolf Pellar, Michal Dlouhý, Ivan Trojan, Jiří Schwarz, František Med, Stanislav Fišer, Karel Urbánek, Miroslav Doležal, Marcel Vašinka, Jiří Zahajský, Boris Rösner, Marta Vančurová a Sylva Turbová
Připravil: Petr Turek, Jaroslav Pour
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno v roce 2018 a 1995.
Karin Lednická, spisovatelka
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
