Útěk jako český úděl? Jak jsme za posledních sto let prožívali exil

Edvard Beneš

Filosof Václav Bělohradský říká, že exil, tak jej známe z naší moderní historie, je středoevropský problém. Po roce 1918 vznikly ve střední Evropě nové státy. Ten náš dokonce exil - Masaryk a legionáři - spoluzaložil.

Nové státy tedy byly křehké a nezavedené. Při každé politické turbulenci tak ve všech z nich docházelo k exilovým vlnám. Někdo odcházel z politických důvodů, někomu šlo o holý život, jiný nechtěl žít ve společnosti, kde se nemohl realizovat, někdo hledal lepší život.

Jednotlivé exily se ale lišily. Exil za první války, ať už to byla skupina kolem T. G. Masaryka, nebo jiné politické skupiny, ale také legionáři, usiloval o jediné - o nové uspořádání státu pro Čechy po skončení války. Za druhé světové války byla situace exilu o poznání složitější - sice je tu snaha spojit se pod vedením Edvarda Beneše, ale nešli za ním už všichni, svůj exil měli autonomističtí Slováci, svůj měli zástupci opozičních stran bývalé republiky, svůj měli sudetoněmečtí demokraté, svůj komunisté a ostatně také v Londýně nebylo vše tak jednotné, jak by si Beneš asi přál. Navíc postupem času i on čím dál tím více podléhal vlivu Moskvy. Proto se ostatně také někteří z exilu po válce už nevraceli. Nejvíce se odcházelo po únoru 1948 a po srpnu 1968, tedy se utíkalo, mnohdy velmi dobrodružně, před totalitou. 

Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu a Jan Cholínský z Ústavu pro studium totalitních režimů

Dnes také občas slyšíme - než toto, tak raději exil. Kam ale utečeme, když vyhraje volby ten nebo onen? A před čím to pořád utíkáme? A jak se pak chováme, když jsme pryč? Chceme se pořád vracet? Kam ty cesty vedou a není lepší tady zůstat a něco dělat nebo případně padnout jako transparentní oběť, aby bylo jasné, kdo je kdo? Je zase čas na tyto úvahy? Nebo je exil takové tradiční řešení, když nevíme, kudy kam? O tom všem a mnohém dalším bude Martin Groman hovořit v historických Reflexích s historiky Prokopek Tomkem z Vojenského historického ústavu a Janem Cholínským z Ústavu pro studium totalitních režimů. Osobním pohledem na svůj exil přispějí novináři Jan Bednář a Karel Hvížďala nebo filosof Václav Bělohradský.

Spustit audio
autor: Martin Groman