Karel Oujezdský

Narodil se v roce 1946. Od konce roku 1991 je redaktorem stanice Vltava. Nejdříve spoluvytvářel pořad Kulturní revue, který byl předchůdcem dnešního pořadu Mozaika. Ve spolupráci s malířem, písničkářem a básníkem Zbyňkem Benýškem se podílel na rozhlasové podobě časopisu Pater Noster, kde dostávaly slovo osobnosti českého undergroundu. Od počátku své rozhlasové práce se věnuje hlavně výtvarnému umění, na svém kontě má tisíce rozhovorů s významnými i méně známými českými i zahraničními umělci – malíři, sochaři, fotografy, architekty i designéry, ale i s básníky, spisovateli, filmaři nebo také s folkloristy. Sleduje významné výstavy ve státních institucích, jako je Národní galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní muzeum, i v soukromých galeriích a v nezávislých alternativních centrech.

Mnoho let vytváří také rozsáhlejší komponované pořady pro vltavskou sobotní Víkendovou přílohu. Z nich jmenujme alespoň mnohaminutové až hodinové pořady s malíři Jitkou Válovou, Oldřichem Smutným, Františkem Kynclem, Theodorem Pištěkem, Jiřím Načeradským, Milanem Kuncem, Františkem Skálou či Jaroslavem Rónou, se sochaři Věrou Janouškovou, Janem Koblasou či Karlem Neprašem, sklářským výtvarníkem Stanislavem Libenským, Václavem Cíglerem a Vladimírem Kopeckým nebo s významnými fotografy – Ladislavem Sitenským, Josefem Koudelkou, Dagmar Hochovou, Jindřichem Štreitem, ze zahraničních pak třeba se světově proslulými fotografkami Nan Goldin nebo Annie Leibovitz.

Na Karlově univerzitě absolvoval Fakultu sociálních věd a publicistiky, obor novinářství. Za normalizace pracoval jako referent propagace ve VHJ Prago-Union. Již od konce 60. let patří k undergroundovému okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu a od počátku 70. let k neformálnímu společenství Protialkoholní společnosti doktora Římsy.

V roce 2008 mu byla Masarykovou akademií umění udělena Cena Rudolfa II. za soustavnou propagaci současného výtvarného umění v Českém rozhlase s odbornými a vzdělávacími aspekty.