Meda Mládková slaví sté narozeniny. Významnou mecenášku umění představuje výstava na Kampě
Jedním z vrcholů celoročního programu Století Medy Mládkové je výstava „Meda Ambasadorka umění“, kterou připravilo Museum Kampa. Jak fungoval její washingtonský dům nebo kam vedly cesty mnoha českých umělců a intelektuálů?
Historička umění, sběratelka, mecenáška, zakladatelka Musea Kampa - to vše spojujeme se jménem Meda Mládková, která 8. září oslaví sté narozeniny. Centrem oslav je - jak jinak než - pražské Museum Kampa, které její významné jubileum oslaví mimo jiné unikátní výstavou. Ta představuje nejen život Jana a Medy Mládkových v Americe, ale také jejich washingtonský dům, který vedle českých umělců a intelektuálů navštěvovaly osobnosti jako Madeleine Albrightová, Věra Chytilová, Henry Kissinger, Bohumil Hrabal a mnoho dalších.
„Rámec výstavy jsme vymezili léty 1960-1989. V roce 1960 totiž Meda následovala Jana do Washingtonu, kde ve svém prvním domě začala vytvářet salon středoevropského umění. Rok 1989 je pak rokem, kdy umírá Jan Viktor Mládek a v Československu dochází k politickým změnám,“ popisuje kurátor Pavel Liška.
Meda Mládková (* 8. září 1919) je historička umění, sběratelka, mecenáška, zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa. Po druhé světové válce vystudovala ve Švýcarsku ekonomii. Po komunistickém puči se odmítla vrátit do Československa a zůstala v cizině. V 50. letech žila v Paříži, kde provozovala nakladatelství Editions Sokolova. Zároveň tu vystudovala dějiny umění. Ve francouzské metropoli se seznámila s Janem Mládkem, jedním ze zakladatelů Mezinárodního měnového fondu, kterého si později vzala za muže. V roce 1960 se přestěhovala do Washingtonu. Dům ve Washingtonu byl otevřený celé řadě významných osobností – jak původem z Československa (Ferdinand Peroutka s chotí, Jiří Voskovec a další) a střední Evropy, tak představitelům kulturního a politického života z USA (mj. Madeleine Albrightová). Při svých návštěvách v Americe u Mládkových pobýval kupříkladu legendární spisovatel Bohumil Hrabal nebo pozdější prezident Václav Havel. Od roku 1967 jezdila Meda Mládková do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Tato sbírka je základem dnešního Musea Kampa, které založila po svém návratu do Čech po sametové revoluci v roce 1989.
Autoři výstavy se snažili především zdůraznit její činnost propagátorky a podporovatelky umění, její manažerské a společenské schopnosti. „V první části se návštěvník seznámí s dětstvím a mládím paní Medy skrze fotografie a potom skrze novinové články z roku 1972 vstoupí do jejího domu a následně sestoupí do poslední části, kde jsou jednotlivá umělecká díla v dialogu s užitým uměním, s různými objekty, které paní Meda během svého života nasbírala a jak je prezentovala ve svém domě.“
K oslavám Medy Mládkové se váže také jedna výjimečná filmová akce - promítání dokumentů ze soukromé sbírky Medy a Jana Mládkových v Ponrepu, které se uskuteční ve spolupráci s Národním filmovým archivem 19. září. V archivu bylo 90 snímků a dokumentů z archivu Mládkových. Národní filmový archiv bude tyto snímky digitalizovat a poté bude jejich výběr promítán s úvodním slovem v kině Ponrepo. Součástí je přednáška o filmech z rodinného archivu a o československých exilových filmařích v USA.
Výstava Meda Ambasadorka umění potrvá v Museu Kampa v Praze až do 30. září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
