Karel Hvížďala: Mnichovský komplex dnes

11. květen 2022

Mnichovský komplex je název knihy devětaosmdesátiletého českého historika Jana Tesaře, žijícího po několika vězněních od roku 1980 ve Francii, která se letos zjara opět objevila v třetím vydání na pultech. A není se čemu divit, jde o esejistické úvahy vycházející z našeho chování v době podepsání tzv. Mnichovské dohody o odstoupení Sudet Německé říši v roce 1938.

Jan Tesař se zabývá chováním našich lidí v Sudetech, postoji politiků, politických stran a morálkou, která vedla k úpadku celého národa, protože jsme se nepokusili svou zemi bránit, a tím jsme zpochybnili důvod naší existence. Knihou se nechal inspirovat i scénárista a režisér Petr Zelenka, který natočil v roce 2015 úspěšný film s názvem Ztraceni v Mnichově.

Čtěte také

Úvahy o mnichovské zradě a o tom „zda jsme se měli tenkrát bránit“, patří k našim nejoblíbenějším tématům, a proto Tesař píše, že jsou bezmála jedním z identifikačních znaků češství, což dokládá i citací z básně Františka Halase Zvoní, zvoní, zrady zvon. Podle něj právě chování z roku 1938 bylo hlavním duchovním nástrojem k satelizaci Československa a bylo zdůvodněním legitimity prosovětského režimu, a to jak v roce 1948, tak v roce 1968.

My bychom dnes mohli říci, že tomu pomohl i umný marketing komunistické strany, nebo jak říká autor, všechny základní složky mýtu: zklamání z tzv. zrady Západu jako argument, že se Československo musí v zahraniční politice orientovat na Východ. A i memento zhroucení československého státu interpretované jako zrada tzv. české buržoazie a z toho vyplývající nezbytný motiv spasení v podobě „lidu, který chtěl bojovat“ pod vedením komunistů.

Čtěte také

Jinak to viděl v exilu Pavel Tigrid, kterého Jan Tesař rovněž cituje. Podle něj Mnichov má rovněž rozhodující místo v československých dějinách, neboť tehdy se lid, který chtěl bojovat, osvědčil, měl větší morální, občanský a snad i politický cit pro to, co se dělo a co se má dělat, než ti, kteří si osobovali právo ho vést. Jelikož jsme se nebránili, to, co následovalo, byl rychlý úpadek právě těch mravních a občanských ctností, jimiž se tehdy lid vyznamenal. Tigrid hovořil jasně: Kapituloval prezident Beneš, tehdejší vláda, která mu kapitulaci schválila, možná i vojáci, kteří se tehdy ještě mohli vzbouřit, rozkaz k ústupu neposlechnout, střílet.

V knize Mnichovský komplex autor uvádí i úvahu francouzského vojenského archiváře Pierre Le Goyeta, který tvrdí, že mnichovské rozhodnutí bylo osudnou chybou francouzské politiky a vedlo k těžkému oslabení Francie v poměru vojenských sil, což se přímo a výrazně projevilo za francouzského tažení v roce 1940.

Čtěte také

Příčinou byl těžký omyl francouzského vojenského zpravodajství, které na jedné straně podcenilo možnosti Československa, na druhé straně se dalo oklamat Hitlerovým blufováním a přecenilo sílu německého letectva více než dvakrát. Le Goyet píše: Mít víc odvahy říci Hitlerovi NE, dost možná, že by nejen nedošlo k válce, ale že by se zhroutil i hitlerovský režim.

Obsáhlá kniha Jana Tesaře je v současnosti pro nás důležitá hlavně tím, že právě všechny tyto interpretace považuje za mýty, nesnaží se vyvozovat jedny ideje z druhých, ale zkoumá velice důkladně konkrétní historické okolnosti vzniku těchto mýtů a jejich společenskou roli. Poukazuje na to, že vlastní demokratická tvářnost se nám nezdála být nutnou součástí starostí o sebe. Stín tohoto uvažování lze nalézt i v našem dnešním vztahu k české armádě, a to bychom si měli připomenout hlavně kvůli událostem na Ukrajině, které nám ukazují, jak odpor proti okupantům dotváří charakter Ukrajinců jako národa.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.