Jsme národ křížovkářů. Diváci milují, když ve filmu objeví momenty, které nejsou autentické, říká producent Michal Reitler
Proč je dnes těžké vyrobit takový seriál, jakým bývala Arabela? Jak doháníme kvalitu v žánrech typu talk show, které u nás nemají tradici jako na západě? A proč pravděpodobně nikdy nebude možné vyvážet za hranice český humor? I o tom mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem producent Michal Reitler, který po deseti letech přešel z České televize na Novu.
Televizní obsah si volí podle chuti, nálady a celospolečenské situace, nikoliv podle dne v týdnu. Takový je podle jednoho z nejúspěšnějších tuzemských producentů Michala Reitlera konzument „filmové a seriálové knihovny“ Voyo, jíž od listopadu loňského roku z ředitelské pozice šéfuje.
Čtěte také
Na Novu se vrací po desetileté zastávce v České televizi, kde stál za vznikem populárních, sledovaných a diskutovaných sérií Most!, Trpaslík, Dukla 61, Božena, Ochránce či Devadesátky. Láká jej nejen přímá vazba s divákem, ale také možnost rozjet originální a užitečnou filmovou tvorbu na další tuzemské platformě. „Voyo by mělo umět nabízet témata, která se zastávají lidí kolem nás a mají divácký dopad,“ konstatuje.
Taková je podle něj i krimiseriál Guru, který vychází z reálných událostí, anebo minisérie Iveta, v níž se na pozadí tragického příběhu Ivety Bartošové tematizuje cesta za úspěchem a slávou. „Týká se to spousty mladých lidí, kterým sociální sítě umožňují kolem své osoby budovat marketing a mít na sebe nabalené sponzory. Teprve až když jste slavný, zjistíte, jestli to unesete,“ konstatuje s tím, že české filmy a seriály si musí umět říct v konkurenci platforem jako Netflix a HBO o pozornost překvapivým vývojem, obsazením, tématem a razancí zpracování.
Národ křížovkářů luštících pravdu
Michal Reitler vystudoval produkci na FAMU, v době dospívání pro něj byla klíčová komparzní role v pohádce Zdeňka Trošky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Sám o sobě mluví jako o komerčně zaměřeném divákovi (vyrůstal na filmech Stevena Spielberga), ve své práci – kromě České televize a Novy si po FAMU prošel v devadesátých letech i Primou, kde se nechal zaměstnat po pokusech o vlastní podnikání – ale zkouší hledat originální témata a nechává je točit talentovanými tvůrci.
Čtěte také
Při vývoji nové látky jde po výlučnosti. Srovná si informace, které o tématu má on sám a které mu přinesou scenáristé, a společně se na problematiku dívají netradiční optikou. Tak například vznikl seriál Ochránce ze školního prostředí, založený na skutečných událostech.
Důležitá je pro něj také absolutní autenticita výsledného filmu, o které Reitler s Ondřejem Cihlářem mluvil i v souvislosti s Duklou 61, Boženou nebo Devadesátkami. „Jsme národ křížovkářů a lidí, kteří milují potvrzování svých školních znalostí. Vždy se tedy najde skupina diváků, která odhalí, když něco není autentické. Když jsou pro vás nejdůležitější fakta, je na nich třeba postavit taky celou výpravu,“ vysvětluje. Může to způsobit komplikace, například paralelně se seriálem Božena se točil Ondříčkův Zátopek, což znamenalo nedostatek „použitelných“ herců. Všichni totiž měli vlasy ostříhané tak, jak se v 19. století rozhodně nenosily.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

