Ježíšek v detenci

O nějaký rok později se člověk z rozčarování nad takovou mystifikace neviňátek zotaví, ba začne mít pro krajové variace betlémského příběhu pochopení. Podle evangelií je podstatou vánoční radostné zvěsti přece Boží vtělení. A nejde jen o fakt samotného fyzického těla, které na sebe Bůh vzal. Spolu s ním přijal i celý kontext běžného lidského života v tomto světě. Pokud jsou tedy Vánoce svátkem toho, jak Bůh vstoupil do našeho kontextu, není vůbec od věci, že si jednotlivé kultury promítnou příběh do svého vlastního prostředí.

A tak jsem našla folkloristické zalíbení v papírových betlémech a koledách, kde okolí jeslí zalidňují české tety s husou, copaté blond dívenky s vánočkami v podpaží, pastýři jsou bačové nocující v kolibách mezi ztepilými smrky a ve stínu barokního kostelíka vyhrává vesnická kapela. Betlémský příběh se ale neaktualizoval jen ve folkloru, vzpomeňme třeba na Halasovy Lešanské jesličky, vánoční baladu o putování páru s novorozencem zasněženou krajinou básníkova dětství.

A tak si říkám, jak by se asi Kristus vtělil do naší krajiny na letošní Vánoce. Které postavy do betlémku vystříhat a podlepit špejlemi a jaké zvolit kulisy.

Co se týká počasí, v okamžitý efekt dohody klimatického summitu v Paříži těžko doufat, takže svatou rodinu rovnou umisťuji na bláto. A dál? Josef a Marie bezprizorní, na dlouhé cestě v naprosto nevhodné životní situaci, bez základních potřeb. Josef a Marie na útěku před zlovůlí mocných, zachraňující holý život, vybaveni pár darovanými věcmi – obrázek v posledních měsících v Evropě natolik běžný, že není třeba žádné fantazie, aby člověku vyvstal před očima.

Pokud svatá rodina skutečně letos zamířila přes Českou republiku, mohlo se dost dobře stát, že se scéna svaté noci odehrála v detenčním táboře. Ježíšek v Bělé Jezové, v Drahonicích, Ježíšek ve Vyšních Lhotách. Za mřížemi a za drátem. A to se nám zdálo, že je chlév symbolem ponížení.

Je snadné dojímat se nad tím, jak nikde neměli místa v hospodě k spánku. Jak v jeslích dítě spinká, zpívej, a nemá ani peřinečku. Škoda jen, že je od dojetí ještě tak daleko k soucitu. Přitom ten klučík, když odrostl jeslím, hlásal, že cokoliv jsme učinili jednomu z nejnepatrnějších tohoto světa, učinili jsme Jemu. A že je třeba přijímat s láskou ty, kdo přicházejí odjinud. Tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.

A tedy mít doma, nebo aspoň v každém městě takový menší andělský zástup, tomu říkám Vánoce na úrovni.