Jeruzalém je kolébka. Pomyslné básnické setkání Jehudy Amichaie a Mahmúda Darwíše
Jeruzalém patřil od nepaměti mezi území, o které se svářilo několik náboženství, mocností, vlivů a zájmů. Nejvýraznější je však svár mezi Židy a Araby. Říká se, že mír mezi nimi by byl snad možný, ale nesměl by existovat Jeruzalém. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Rozhlasový pořad umožňuje – navzdory svárům a nepřekonatelným záštím – setkání. Pomyslný rozhovor židovského básníka Jehudy Amichaie a palestinského tvůrce Mahmúda Darwíše. Autorů, které spojuje, nikoli rozděluje, právě svaté město Jeruzalém.
Básník Jehuda Amichai se narodil roku 1924 v německém Würzburgu. Když mu bylo jedenáct let, odjel do Jeruzaléma, kde v září 2000 zemřel. Za druhé světové války sloužil v židovské brigádě britské armády a roku 1948 se stal členem Palmachu – elitní jednotky izraelské armády. Od čtyřicátých let, kdy začal publikovat, vydal řadu knih veršů, prózy, dramat a knih pro děti.
Amichaiův poetický styl je založen na bohatství hebrejštiny, v níž se současný hovorový jazyk mísí s klasickými obrazy a narážkami, sahajícími až k biblickým textům. První ucelený výbor z tvorby Jehudy Amichaie v češtině vyšel v roce 1998. A jak sám autor poznamenal v úvodu ke knize, každá z básní obsahuje jeho osobní výpověď, ať jde o lyriku intimní, přírodní nebo historické vzpomínky, ať jsou to verše inspirované Jeruzalémem a obyvateli státu Izrael nebo básně z cest.
Palestinský básník Mahmúd Darwíš se narodil 13. března 1942 ve vesnici Al-Birwa v Galileji, nedaleko Akry. V roce 1948 byla vesnice obsazena izraelskými oddíly, pozemky byly konfiskovány a rodina byla donucena odejít do Libanonu. O rok později se rodina tajně vrátila do vlasti, ale Al-Birwa byla mezitím srovnána se zemí a členové této rodiny se tak stali „palestinskými běženci v Palestině“.
Když kůň vejde do baru, kde tančí Arabové, je z toho Izraelský týden

Před sedmdesáti lety byl založen stát Izrael – bylo dosaženo snah světového sionistického hnutí a svět v očích mnohých splatil dluh židovským exulantům roztroušeným po uprchlických a internačních táborech Evropy. Rozhodli jsme se letos Izraeli věnovat tematický týden v literárních a publicistických řadách i v hudbě.
Mahmúd studoval na střední škole a začátkem sedmdesátých let odešel do Egypta a následně začal pracovat v Libanonu pro Palestinský studijní institut a zároveň působil jako šéfredaktor časopisu Palestině Affairs. Roku 1980 zakládá literární časopis Al-Karmel. V roce 1982 opouští Bejrút a žije střídavě v Tunisu, na Kypru a v Paříži. V druhé polovině 80. let se na zvláštní povolení vrací do Palestiny, aby se po mnoha letech znovu setkal se svou matkou. Naposledy navštívil Izrael v létě 2007, aby se zúčastnil recitálu v Haifě, na kterém odsoudil smrtící boje mezi palestinskými rivaly Fatah a Hamas. Mahmúd Darwíš zemřel o rok později v americkém Houstonu.
Související
-
Eva Janáčová: To byly krásné a lehké dny
Každý v díle Franze Kafky nebo jeho životě hledá něco, s čím se může ztotožnit, co ho inspiruje. Mně se na Kafkovi líbí spousta rovin, nebyl to jen zadumaný intelektuál.
-
Petr Vizina: Kafkův otec, prorok internetu
Připomínka výročí úmrtí Franze Kafky nastolila taky otázku, jestli dnešní publikum víc zajímají vyprávění o Kafkově životě a výklady jeho díla, nebo samotné Kafkovy texty.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka