Josif Brodskij: Benátská hostina oka. Osobité vyznání ruského básníka a esejisty
Nesystematické obrazy a úvahy, které dle autora popisují „to první, co oko zaznamená a je často výmluvnější než samotný obsah“. Úryvky z eseje Vodoznaky – Zrcadlení času a básně ze sbírky Benátské strofy Josifa Brodského, které vznikly na základě četných spisovatelových cest, poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Copyright © The Estate of Joseph Brodsky
All rights reserved
Benátky jsou přímo prostoupeny literaturou. Je-li město v řadě románů podstatnou kulisou, pak literární hold nobelisty Josifa Brodského činí z Benátek hlavní postavu.
Josif Brodskij (1940–1996) byl rusko-americký básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1987. Pocházel z Leningradu, jehož obléhání jako dítě zažil. Za svou tvorbu byl v Sovětském svazu po nástupu Leonida Brežněva pronásledován. Od poloviny sedmdesátých let žil ve vyhnanství v USA, kde přednášel literaturu. Zimní měsíce trávil ve svých milovaných Benátkách.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Brodskij byl Benátkami fascinován dávno před tím, než je poprvé spatřil. Snad i proto, že radost a krása se v benátských uličkách vždy snoubila s melancholií, nostalgií a osamocením.
Benátky vstupují do Brodského básní i mimo cyklus Benátských strof. Přesto tato tenká sbírka zaujímá v jeho díle výsadní postavení. Snad i proto se rozhodl věnovat roku 1989 – tedy sedm let po Strofách – Benátkám i esejistický cyklus Vodoznaky.
Brodskij si byl vědom, že jeho básně jsou z ruštiny jen obtížně přeložitelné. Vodoznaky lze tak chápat jako převedení Benátských strof do prozaického textu, který napsal v angličtině. Důraz na provázanost obou textů jsme kladli i při přípravě tohoto benátského Souzvuku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
