Je rozdíl mezi tím vydat se na cestu a utíkat, říká o motivu svých románů oceňovaná islandská autorka

Auður Ava patří mezi nejvýznamnější ambasadory současné islandské literatury, kteří jsou známí daleko za hranicemi ostrova. 

Auður Ava Ólafsdóttir v ArtCafé|foto: Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

V Česku se představila roku 2012 jako autorka románu Výhonek osmilisté růže. Následovaly romány Listopadoví motýli a Nad propastí byla tma. První setkání s dílem autorky zprostředkovala českým čtenářům překladatelka Helena Kadečková, štafetu po ní převzala Martina Kašparová, která překládá také z němčiny a švédštiny, a spolu s autorkou zavítala do ArtCafé.

Díky ocenění se může věnovat jen literatuře

Auður Ava je profesí historička umění, psát začala na konci devadesátých let. Je autorkou 6 románů, sbírky básní a několika divadelních her. Loni získala prestižní Cenu severské rady za literaturu. Od té doby přestala přednášet na Islandské univerzitě a věnuje se pouze psaní. Letos už stihla navštívit 19 zemí a její knihy se překládají do desítek jazyků.

Najít sebe sama

Pořadatelé festivalu Dny Severu pozvali islandskou literární hvězdu i kvůli tomu, že ve svém díle silně tematizuje motiv cesty.

Čtěte také

Fenomén Jo Nesbø. Strhující na papíře, na filmovém plátně paskvil

Sama Auður Ava jej chápe jako nejstarší téma literatury vůbec. „Cestujeme, abychom poznali sebe a svět v úplně jiném světle. A hlavní účel cesty je vrátit se zase zpátky. Je to existenciální cesta.“ Hlavní postavy všech tří přeložených románů se vydávají na cestu do neznáma, aby našli sami sebe, správný směr nebo důvody, proč se nezabít. Přitom ale nepíše náročné nebo depresivní knihy, její romány se někdy také označují jako feelgood literatura.

Literatura v obrazech

Překladatelka Martina Kašparová popsala styl románu s původním názvem Ör čili jizvy (v češtině vyšlo pod titulem Nad propastí byla tma, 2018), jako velmi specifický. Při četbě máte spíš pocit, že se díváte na obrazy poskládané za sebou a překladatelskou výzvou bylo najít způsob, jak zachovat účinek, který tento styl psaní má.

Jubilejní ročník festivalu představuje severskou literaturu i film

Dny Severu se letos konají už po desáté a za jejich organizací stojí Skandinávský dům, který má svou pobočku jak v Praze, tak v Brně.

Čtěte také

Breivik nebyl mytický zlobůh. Reportážní román Jeden z nás demytizuje Anderse Breivika

I proto se festival koná na obou místech a to až do 6. listopadu. Mimo literární diskuze nabízí také filmové projekce a komentované literární procházky, upřesňuje v ArtCafé jedna z organizátorek Jitka Jindřišková. Dny Severu jsou největší akcí podzimu, už teď ale organizátoři chystají další velký festival věnovaný švédské literatuře, který proběhne na jaře příštího roku.

Jaké výzvy přináší překlad islandské literatury a co si nenechat ujít z festivalu Dny Severu? Poslechněte si celé ArtCafé. Ukázky z děl Audur Avy Ólafsdottir pro ArtCafe přečetla Kateřina Jebavá. Skladby k pořadu vybral hudební dramaturg Michal Pařízek. Ten se nechal inspirovat programem třídenního holandského festivalu Le Guess Who?, který odstartuje v Utrechtu už 7. listopadu. Hudební dramaturg Petr Vidomus představil listopadové akce ČRo Jazz – novou řadu koncertů v Radiocafé na Vinohradské 12 zahájí 7. listopadu Beata Hlavenková a Oskar Török. Petr Vidomus pozval posluchače také na jednodenní festival ČR Jazz fest v Jazz Docku (13. 11.), kde zahraje saxofonista Donny McCaslin.