Fenomén Jo Nesbø. Strhující na papíře, na filmovém plátně paskvil

Jo Nesbo v Praze (Jo Nesbø)
Jo Nesbo v Praze (Jo Nesbø)

Do kin vstoupil v pátek 13. října Sněhulák, adaptace knižního bestselleru předního autora skandinávské krimi Joa Nesbøa. Film se nepovedl, ale temný literární žánr ze severu za prozkoumání stojí.

Severské detektivky jsou výjimečné, o čemž svědčí i mimořádný čtenářský zájem. Podle Jitky Jindřiškové, lektorky norštiny a místopředsedkyni kulturního centra Skandinávský dům, by se dnes v knihkupectvích sekce „detektivky“ klidně mohla přejmenovat na „severské detektivky“. Najít v těchto regálech jiného než severského autora je totiž často skutečná výzva.

Severští autoři jsou neskutečně řemeslně zruční. Kladou důraz na vykreslení prostředí, což české čtenáře velmi láká. Opomenout nelze ani charakteristickou práci s postavami. V příbězích vystupují autentičtí vyšetřovatelé, právníci či novináři, na stránkách se seznamujeme i se vztahy hrdinů s okolím a paralelně s detektivním příběhem se většinou řeší ještě osobní život postav.

Popsaný mix ve svých knihách aplikuje i Jo Nesbø. Jeho hlavní hrdina Harry Hole je policista, který má problémy s alkoholem, ženami a společenskými konvencemi (dnes si lze jen stěží představit detektiva bez těchto vlastností). Sám Nesbø přiznává, že ho k takovému vykreslení hlavního hrdiny inspirovala švédská dvojice Sjöwallová–Wahlöös či detektivky Raymonda Chandlera.

Zmíněná dvojice se v sedmdesátých letech stala průkopníky severské detektivky. Maj Sjöwallová a Per Wahlöös tomuto žánru celosvětově prorazili cestu. Jejich švédskou krimi vystihuje spíše levicové zaměření a společenská kritika, zatímco pro norskou krimi tato charakteristika tolik neplatí. I ona se však hořlavým tématům příležitostně věnuje.

Marek Dobrý, zakladatel a redaktor kulturního časopisu Lógr, jenž se v posledním vydání věnuje právě norské literatuře, uvedl jako příklad knihu Červenka od Joa Nesbøho, kde se v ději reflektuje i stinná minulost země nebo jak se Norskou vyrovnalo s odkazem 2. světové války. Kontroverzi vzbudil také titul Spasitel od stejného autora z prostředí Armády spásy.

Jo Nesbø představuje svou letošní knihu Žízeň, který vyšla na jaře:

Norský stát se velmi intenzivně věnuje podpoře a propagaci své literatury. A ne náhodou se  Nesbø, spisovatel z 5milionové země, stal světoznámým. Mezinárodní podpora literárních autorů je v Norsku rozvinutá skrze agenturu Norla. Komise přiděluje tříletá stipendia na tvorbu, pomáhá s propagací a překlady do cizích jazyků, přispívá na knižní ilustrace nebo debutující autory propojuje s agenty a podporuje jejich literární turné.

Právě Jo Nesbø neohroženě vévodí žebříčku prodejů severských detektivek. Jeho popularita je v Norsku i mimo něj nesmírná. Už Netopýr, první kniha ze série s Harrym Holem, získala v roce 1997 řadu severských cen. U nás Nesbø vládne prodejům na úkor všech ostatních norských spisovatelů.

„Nesbø je zajímavý člověk, veřejně známá osobnost, která se vyjadřuje k aktuálním tématům. Třeba i k útokům Breivika. Jeho hlas zaujme,“ komentuje Jitka Jindřišková a dodává: „Píše výborně, čtivě. Nesbø by určitě mohl zkusit i jiný žánr, krásnou literaturu, jen by mu to nevyneslo tolik peněz.“

Marek Dobrý před kultovní osloskou restaurací, kterou pravidelně navštěvuje i fiktivní detektiv z Nesbøho románů:

Marek Dobrý k tomu doplňuje: „On je takové štístko. Narodil se v jedné z nejbohatších zemí světa, nevypadá špatně a do čeho se pustí, to se mu daří. Začínal jako finančník, kdy vydělal spoustu peněz, hrál první ligu ve fotbale, po zranění si založil úspěšnou kapelu, a pak se pustil na dráhu literáta. Takže je to poměrně šikovný muž. Letos mu bylo sedmapadesát.“

Bohužel filmová adaptace Nesbø románu Sněhulák, o kterou se postaral švédský režisér Tomas Alfredson, se tolik nepovedla. Pavel Sladký z Českého rozhlasu Vltava posluchače dokonce odrazoval od návštěvy kina:

„Kniha se čte jedním dechem, bohužel příběh je ve filmu převyprávěn chaoticky. Nejdřív nám prozradí motivace vraha, pak teprve začne rozvíjet celý děj. Film je trikově velmi slabý. Ze skvělé předlohy nadějného režisérského jména a velmi výrazného hereckého obsazení, vznikl opravdu paskvil.“

Podívejte se na trailer k filmu:

Do vysílání se nám již bohužel nevešly tipy Jitky Jindřiškové na další zajímavé tituly z norské literatury, které vyšly česky. O její výběr vás však nechceme připravit a přinášíme jej v následujícím přehledu:

„thrillerový historický román“
Tore Kvæven: Drsný je zákon mé země

„současná literatura, která už patří do kánonu“

Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr

Erlend Loe: Doppler

Ingvar Ambjørnsen: Bílí negři

Tore Renberg: Muž, který miloval Yngveho

„pro milovníky povídek“

Bjarte Breiteig: Fantomové bolesti

Johan Harstad: Záchranka

„přemýšlivější literatura“

Tarjei Vesaas: Bělidlo

Tomas Espedal: Jít

Per Petterson: Jít krást koně

„severské podivno“

Siri Pettersen: Havraní kruhy (trilogie)