Jan Němec: Lepšolidi ve Francii
Dění na francouzské literární scéně by nás za normálních okolností nemuselo až tak zajímat. Ostatně v Česku jsme si dlouho mysleli, že nás nemusí zajímat v podstatě nic za prstencem našich hor, máme dost svých starostí… Běžné okolnosti však nepozorovaně vyprchávají a aktuální dění kolem slavného francouzského nakladatelství Grasset má co říct i k situaci u nás.
Co se stalo? Nakladatelství Grasset kolektivně opustilo dvě stě spisovatelů a spisovatelek. Proč? Protože ho koupil miliardář a mediální magnát Vincent Bolloré, o němž se ví, že má vazby na krajní pravici. V souvislosti s událostmi rezignoval také respektovaný šéfredaktor Grassetu Olivier Nora.
Čtěte také
Nezůstalo jen u rezignace, autoři sepsali také otevřený dopis. Ačkoli vzhledem k české praxi by se to vlastně mělo podat opačně: nezůstalo jen u otevřeného dopisu, autoři vyvodili také osobní důsledky. V dopise pak vysvětlili: „Odmítáme být rukojmí ideologické války, která chce zasít autoritářství všude v kultuře a médiích. Nechceme, aby naše myšlenky a naše práce byly vlastnictvím Vincenta Bollorého.“
Myslím, že už v tom je důležité poučení. I když je obtížné některé věci zvrátit, člověk se jich prostě nemusí osobně účastnit, a tím je legitimizovat. Je to jakési minimum sociální akce, které americká protestní kultura už dávno vtělila do hesla count me out – se mnou nepočítejte. Možná s tím nic nenadělám, ale aspoň k tomu nebudu přispívat. Jestliže Bolloré, považovaný za francouzského Ruperta Murdocha, vlastní noviny, rádia a televizní stanice, jež tvoří platformu krajní pravici, těžko může vydávat moje romány, i když v Grassetu vycházely třeba posledních dvacet let.
Čtěte také
Možná ještě poučnější je však reakce dalších aktérů francouzské literární scény. K dopisu, který podepsala i v Česku známá jména jako Virginie Despentes, Laurent Binet, Vanessa Springora nebo Bernard-Henri Lévy, se po zveřejnění přidala další stovka spisovatelů z úplně jiných nakladatelství. Syndikát francouzských knihkupců zase podpořil šéfredaktora Oliviera Noru a vyjádřil znepokojení nad vývojem v největším nakladatelském domě ve Francii, kde se „autoritářská vize“ a „poslušnost“ začaly nadřazovat „obsahu a kvalitě“.
Další hráč, francouzská Společnost spisovatelů podpořila návrh zákona, podle nějž by se do autorských smluv vkládala klauzule o svědomí. Ta by autorům dovolovala rozvázat spolupráci a ponechat si plná práva k autorským dílům, pokud by se výrazně měnila ediční politika nakladatelství, jako se to právě děje v Grassetu.
Čtěte také
Zatímco heslo Se mnou nepočítejte je jakýmsi osobním minimem, heslo Tohle si nenecháme líbit aktivizuje a spojuje. Vincenta Bollorého prý protesty překvapily, reagoval ovšem známým způsobem: spisovatele označil za „malou skupinku, která se domnívá být nad vším a nade všemi“. Kdyby nebyl Francouz, mohl by říct, že jde o lepšolidi.
Nic lepšího podle všeho nezbývá ani nám: přijmout osobní důsledky, i když mohou být nepříjemné, a začít spolupracovat.
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


