Jan Němec: Lepšolidi ve Francii

Co se stalo? Nakladatelství Grasset kolektivně opustilo dvě stě spisovatelů a spisovatelek. Proč? Protože ho koupil miliardář a mediální magnát Vincent Bolloré, o němž se ví, že má vazby na krajní pravici. V souvislosti s událostmi rezignoval také respektovaný šéfredaktor Grassetu Olivier Nora.

Čtěte také

Jan Němec: Lidštější než lidský

Nezůstalo jen u rezignace, autoři sepsali také otevřený dopis. Ačkoli vzhledem k české praxi by se to vlastně mělo podat opačně: nezůstalo jen u otevřeného dopisu, autoři vyvodili také osobní důsledky. V dopise pak vysvětlili: „Odmítáme být rukojmí ideologické války, která chce zasít autoritářství všude v kultuře a médiích. Nechceme, aby naše myšlenky a naše práce byly vlastnictvím Vincenta Bollorého.“

Myslím, že už v tom je důležité poučení. I když je obtížné některé věci zvrátit, člověk se jich prostě nemusí osobně účastnit, a tím je legitimizovat. Je to jakési minimum sociální akce, které americká protestní kultura už dávno vtělila do hesla count me out – se mnou nepočítejte. Možná s tím nic nenadělám, ale aspoň k tomu nebudu přispívat. Jestliže Bolloré, považovaný za francouzského Ruperta Murdocha, vlastní noviny, rádia a televizní stanice, jež tvoří platformu krajní pravici, těžko může vydávat moje romány, i když v Grassetu vycházely třeba posledních dvacet let.

Čtěte také

Jan Němec: Dialogové okno

Možná ještě poučnější je však reakce dalších aktérů francouzské literární scény. K dopisu, který podepsala i v Česku známá jména jako Virginie Despentes, Laurent Binet, Vanessa Springora nebo Bernard-Henri Lévy, se po zveřejnění přidala další stovka spisovatelů z úplně jiných nakladatelství. Syndikát francouzských knihkupců zase podpořil šéfredaktora Oliviera Noru a vyjádřil znepokojení nad vývojem v největším nakladatelském domě ve Francii, kde se „autoritářská vize“ a „poslušnost“ začaly nadřazovat „obsahu a kvalitě“.

Další hráč, francouzská Společnost spisovatelů podpořila návrh zákona, podle nějž by se do autorských smluv vkládala klauzule o svědomí. Ta by autorům dovolovala rozvázat spolupráci a ponechat si plná práva k autorským dílům, pokud by se výrazně měnila ediční politika nakladatelství, jako se to právě děje v Grassetu.

Čtěte také

Jan Němec: Násilí je nevyhnutelné a neospravedlnitelné

Zatímco heslo Se mnou nepočítejte je jakýmsi osobním minimem, heslo Tohle si nenecháme líbit aktivizuje a spojuje. Vincenta Bollorého prý protesty překvapily, reagoval ovšem známým způsobem: spisovatele označil za „malou skupinku, která se domnívá být nad vším a nade všemi“. Kdyby nebyl Francouz, mohl by říct, že jde o lepšolidi.

Nic lepšího podle všeho nezbývá ani nám: přijmout osobní důsledky, i když mohou být nepříjemné, a začít spolupracovat.