Jan Němec: Eins, Zweig, drei

Pokud si každé léto potřebujete přečíst jednoho Zweiga, Zweigové vám samozřejmě poměrně rychle dojdou. Nebo alespoň česky toho nevyšlo zase tolik, aby to člověku stačilo do konce života. Do výběru navíc zasahuje, že Zweigovy fabulované prózy mi z nějakého důvodu nepřinášejí zdaleka takové potěšení jako jeho biografické romány.

Čtěte také

Jan Němec: Pivo

Myslím, že to kdysi začalo knížkou Boj s démonem: tři krátké, svižné životopisy Hölderlina, Kleista a Nietzscheho. Zweig píše: „Všichni tři jsou hnáni nesmírnou, v určitém smyslu nadpozemskou mocí ze svého teplého bytí do ničivého cyklónu vášně a končí předčasně ve strašném rozrušení ducha, ve smrtelném opojení smyslů, v šílenství nebo v sebevraždě…“ Ano takto Zweig píše, a to jsem ještě vybral větu spíše krátkou a krotkou, jiné se vzpínají ještě divočeji, s pěnou u huby, ačkoli Zweig vždy drží stylistické opratě pevně.

Začalo to Bojem s démonem a pokračovalo knihou-kontrapunktem. Svazek Léčení duchem přináší další tři stručné životopisy, tentokrát léčitelů: Mesmera, Bakerové a Freuda. Zvlášť krajan, současník a v mnoha ohledech přímo souputník Freud Zweiga dlouhodobě fascinoval. Zweig sám ve svých biografických novelách uplatňuje důsledně psychologickou metodu.

Čtěte také

Jan Němec: Blíženec

Platí to i o Zweigových vlastních memoárech Svět včerejška. Ty patří nejen k tomu nejlepšímu, co Zweig napsal, ale také k tomu nejlepšímu, co bylo o Rakousku-Uhersku vůbec napsáno. Samozřejmě společně s románem Josepha Rotha Radeckého pochod. Zweigova autobiografe ovšem pokračuje i za rozpad monarchie až k soumraku 30. let.

Zweig se za svým životem ohlížel už z brazilského exilu. Kniha poprvé vyšla v roce 1942, to už byl Zweig mrtvý; rukopis odevzdal den před smrtí. Podobně jako Kleist spáchal Zweig společnou sebevraždu se ženou, kterou miloval – něco takového jistě patří už jen do světa včerejška.

Čtěte také

Jan Němec: Kinetická melodie

Málokdo ho zachytil s takovou péčí a bravurou jako Zweig. Vnímají to dokonce i čtenáři na databáziknih.cz, kteří si Svět včerejška cení na 95 procent. Je to tedy o tři procenta lepší kniha než první díl Šikmého kostela a o dvě procenta lepší než první díl Harryho Pottera. Žádné vyšší ocenění není zřejmě ve světě dneška možné.

Mám tedy před sebou Zweigova Balzaca, vrchol jeho biografických próz. Eins Zweig drei, říkám si vesele a jdu na to: Balzac už usedá ke stolu, k onomu psacímu stolu, kde svůj život vrhá do tavicího kelímku jako alchymista své zlato. Balzac celý život píše, protože musí: splatit dluhy a vytvořit Lidskou komedii. My nemusíme.