Jan Bělíček: Marieke Lucas Rijneveld a záznam opravdové queer zkušenosti

24. listopad 2021

„Jsem hrdá jako dojnice se sedmi vemeny,“ zareagovala Marieke Lucas Rijneveld, když vyhrála prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu za svůj román S večerem přichází tíseň. A v této reakci se pravděpodobně ukrývá takřka vše ze svérázné a naprosto originální poetiky Marieke Lucas Rijneveld – osoby, která se neidentifikuje s mužskou, ani ženskou identitou a sama o sobě říká, že se „nechází tak někde uprostřed“.

V dospělosti si ostatně ke svému jménu Marieke přidala ještě mužské jméno Lucas, aby svou otevřenost a nevyhraněnost oficiálně podtrhnula.

Čtěte také

Jak už asi úvodní citace napovídá, jedná se o jeden z nejpodivnějších a nejnečekanějších bestsellerů poslední doby. Přestože je román S večerem přichází tíseň částečně autobiografický a Rijneveld je nebinární osoba, o své fluidní sexualitě v knize skoro vůbec nemluví. I tak je ale celá próza naprosto „queer“ v původním slova smyslu – tedy podivná, výstřední a překračující hned několik hranic a tabu najednou. A tím zároveň poukazuje na společenský původ těchto hranic a norem.

Příběh této prózy se odehrává na holandském venkově na statku ultrakonzervativní protestantské rodiny, kterou zcela rozloží smrt nejstaršího syna Matthiese, pod nímž se při bruslení prolomí led a on se utopí. Atmosféru v domácnosti popisuje dětská vypravěčka jménem Bunda. Za žádných okolností nechce sundat čím dál ošoupanější a čím dál více zasmrádající červenou bundu, do níž má neustále zabořenou bradu. Právě výjev genderově fluidní osoby s obličejem ukrytým v červené bundě je taky na obálce anglického i českého vydání této knihy. To české skvěle přeložila Veronika ter Harmsel a nedávno ho vydalo pražské nakladatelství Argo.

Čtěte také

Vypravěčka Bunda popisuje pětičlennou rodinu, v níž se o ztrátě syna a bratra nikdo nedokáže bavit a nad níž tato skutečnost visí jako obří nepojmenovaná tíha, která drtí vše okolo. A právě předpubertální dětská perspektiva vyprávění dodává této situaci velmi vykloubený charakter. Na jednu stranu máme co do činění s těmi nejtěžšími lidskými otázkami, jakými jsou víra, transcendence, zrození nebo smrt. Ty jsou ale zároveň vždy filtrovány skrze naivní a zároveň nesmlouvavou dětskou imaginaci, která dokáže být hravá, upřímná, ale i nečekaně krutá a nepochopitelná. Proto je třeba smrt v očích Bundy „ošklivá a nepoddajná jako zakutálený arašíd v těstíčku, který najdete drahnou dobu po narozeninách za židlí,“ a smutek je zase „prázdný pytlík od skleněnek“.

Už to je samo o sobě velmi zneklidňující, ale skutečný „queer“, podivný rozměr próza získává v momentech, kdy se věnuje prepubertální sexualitě, kterou Rijneveld zaplétá do dětského nakládání s hračkami, domácími předměty, ale i zvířaty na farmě. Sexualita sourozenců dokonce často dostává přímo incestní rozměr. V traumatizovaném a zároveň ultrakonzervativním rodinném prostředí děti zkrátka začínají postupně objevovat vlastní těla a touhy.

Čtěte také

A to všechno navíc v prostředí, v němž jejich rodiče označují za bezbožnou i celkem standardní produkci nizozemské televize. Není proto divu, že jsou se svým tělem často v nesouladu. Právě proto vypravěčka nosí stále stejnou červenou bundu, kterou si odmítá za jakoukoliv cenu sundat, přestože ostatní přivádí k šílenství. Tělo jí ale zklamává a neposlouchá i v jiných ohledech – třeba když trpí dlouhodobou a bolestivou zácpou.

V imaginaci Marieke Lucas Rijneveld není jednoduché pobývat. V knize zpod postele z kýble vykukují vyboulené oči dvou ropuch, které hlavní postava chová jako své mazlíčky a ve sklepě rodinného domu se dle její imaginace ukrývá blíže neurčená židovská rodina před novodobým holokaustem. Přestože je próza Rijneveld opravdu zneklidňující a čtenáři často přivodí tíseň, tento neklid se nikdy nepřeklopí v odpudivost a zhnusení. Výstřední poetika nutí čtenáře číst dál tuto fascinující mozaiku dětských úzkostí, fascinací, tužeb a hluboké bolesti rodinného traumatu. Próza S večerem přichází tíseň se vzpírá jasnějšímu tematickému zařazení a nenásleduje žádný konkrétní aktuální trend. Rijneveld se dobrovolně pasuje do role literárního outsidera, který jen tak mimoděk přináší skutečně transgresivní umělecký zážitek. A možná, že to v tomto případě není ani otázka volby, ale pouhé zaznamenání skutečné queer zkušenosti.

autor: Jan Bělíček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.