Jan Bělíček: Co budete dělat, až přijde diktatura?

Poklidný život na předměstí irského Dublinu se rodině Stackových po politickém převratu obrátí vzhůru nohama. Společně s vypravěčem tak sledujeme, jak se rodině postupně hroutí všechny jistoty a propadá se stále hlouběji do politického i vojenského násilí.

Čtěte také

Jan Bělíček: Okamžik před pádem do politického teroru

Paul Lynch se při psaní tohoto textu prý inspiroval záběry ze syrské občanské války. A některé výjevy z Písně proroka skutečně připomínají hrůzné záběry z Aleppa, Damašku, Idlíbu a dalších syrských měst, na něž jsme se ještě před několika lety dívali. Stejnou inspirací pro autora ale byly také výjevy z takzvané migrační krize, kdy se zoufalí lidé prchající před válkou snažili dostat do Evropy na chatrných člunech. Podobnou důležitost pro Lynche prý hrál také nástup autoritářských sil k moci v Evropě a jinde ve světě. Výsledkem je zneklidňující próza, která předpovídá návrat válečných hrůz na evropský kontinent.

Hlavní trik tohoto textu spočívá v tom, že drastické výjevy ze Sýrie autor zasazuje do reality irského Dublinu. Ve volbách zde vyhrává radikálně-pravicová politická síla a okamžitě spouští opatření, která kriminalizují politickou opozici a utahují šrouby proti všem, kteří s novou státní mocí nesouhlasí. Jako čtenáři vše sledujeme perspektivou středostavovské rodiny, na níž začínají tvrdě dopadat dějiny.

Čtěte také

Jan Bělíček: Obnova vzájemnosti ve světě po lidech

Otec Larry je předák učitelských odborů a na protivládní demonstraci ho sebere policie a navždy zmizí. Sledujeme matku Eilish, která se snaží v nové situaci zorientovat a dál vychovávat své čtyři děti. I ona ale brzy přijde o práci a celá země se pomalu propadá do brutální občanské války. Bolestná je především Eilishiina představa, že je to vše jen nějaké absurdní nedorozumění a okolní svět přece nedopustí, aby v Irsku vládl režim, který vězní, mučí a vraždí své politické oponenty.

Eilish čeká na to, až se probudí z noční můry, v níž se proti své vůli ocitla. Příběh knihy se nicméně spirálovitě noří stále hlouběji do beznaděje. Eilish bydlí s dětmi v domku na hypotéku i ve chvíli, kdy na zahradu dopadají rakety a granáty. Ani tehdy není přesvědčená, že by bylo lepší zemi alespoň na nějaký čas opustit.

Čtěte také

Jan Bělíček: Sally Rooney a možnost lásky v nepřátelském světě

Číst Lynchovu knihu v současné geopolitické situaci je poměrně náročný zážitek. Přestože se z textu o povaze nastupujícího irského režimu mnoho nedozvíme, což je jedna ze slabin tohoto vyprávění, mechanismus nástupu autoritářské moci je podobný celé řadě politických procesů, které kolem sebe momentálně sledujeme. Nemá smysl prstem ukazovat na jednu konkrétní zemi, fenomén je to mnohem širší.

A právě to je na Písni proroka zvráceným způsobem přitažlivé. Jedna věc je vzít drastické záběry ze Sýrie a v literární fikci je zpřítomnit v Irsku. Ještě drastičtější je ale v literárním příběhu sledovat přeměnu demokratického režimu v diktaturu a narážet u toho na postupy a věty, které známe ze současného politického života doma i ve světe.

Čtěte také

Jan Bělíček: Frustrované lidství na pokraji zhroucení

Zneklidňující je také to, jak na tyto procesy reaguje Eilish Stacková. Neustále totiž spoléhá na brzdy a protiváhy demokratické společnosti a doufá, že je vše jen nějaký omyl, který brzy pomine. Jenomže nepomine a napětí se naopak každou stránkou stupňuje. Je to samozřejmě stále jen beletrie a v Irsku momentálně žádná fašistická diktatura nevládne. Čtenářům nicméně Lynchova kniha přináší jednu zásadní otázku: Co budete dělat vy, až stát jednoho dne prohlásí vaše nejbližší za nepřátele režimu?