Jakub Řehák: Styl je výrazem temperamentu, a o ten by se měl básník starat
Letos na jaře vydává básník a esejista Jakub Řehák svou čtvrtou sbírku Obyvatelé. S Petrem Šrámkem mluvil ve Vizitce o postavení poezie v dnešním světě i o tom, proč se podle něj s psaním básní málokdy začíná ve středním věku.
Jakub Řehák studoval Vyšší filmovou školu ve Zlíně, záhy ale zjistil, že režie jeho osudem nebude. „Filmy se mi rozpadaly pod rukama,“ řekl ve Vizitce. Nakonec se soustředil jen na poezii a práci s textem, v čtyřletých intervalech mu vyšly tři sbírky – Světla mezi prkny, Past na Brigitu a Dny plné usínání – a letos na jaře by mu v nakladatelství Fra měla vyjít sbírka čtvrtá pojmenovaná Obyvatelé.
V roce 2010 byl Jakub Řehák spolueditorem ročenky Nejlepší české básně. V rozhovoru popsal, jak svou účast vnímá z pozice editora a jak z pozice několikrát oceněného autora. „Teprve až kontext, to, jak jsou básně poskládány vedle sebe, je pro fungování ročenky esenciální. Záleží samozřejmě i na tom, v jakém sousedství se ocitnete. Některá sousedství jsou mi bližší než jiná a je také fakt, že lepší básně ty horší vždy poníží.“
Knižně Řehák debutoval ve třiceti letech, ale nejvíce básníků se podle něj objevuje mezi lidmi do dvaceti let a pak nad šedesát. „Je to období samoty, kdy mají básníci na psaní čas.“
Ve Vizitce mluvil i o tom, jak to udělat, aby se autorův styl stále vyvíjel. „Styl je výrazem temperamentu, a o ten by se měl básník starat,“ míní. „Měl by být otevřený novým věcem, měl by se zajímat o to, jaká další poezie vzniká a čerpat z ní inspiraci, výrazové prostředky,“ vypočítává s tím, že pro něj je inspirativní slovenská poezie, která přes jazykovou podobnost jako by přicházela z jiné planety. S písněmi založenými na kvalitním textu Řehák spojil i Vizitku, v níž zazněla hudba Scotta Walkera, Oldřicha Janoty anebo kapely Van der Graaf Generator.
Čtěte také
Jakub Řehák sice není velký příznivec čtení básní na veřejnosti, mluvit o svých textech mu ale nevadí. A to přesto, že v Čechách se sebeinterpretace považuje za něco, co by básník dělat neměl, protože tak odhrnuje oponu, která by měla zůstat zatažená.
K básníkům, jejichž výklady o vlastních básnických podnětech rád poslouchá, řadí autory patřící do širšího surrealistického okruhu Petra Krále nebo Stanislava Dvorského. „Vždycky je zajímalo, co básni předchází a co vede k jejímu zrodu. A to zajímalo i mě.“
Rozumí si poezie s dnešní dobou? Jaké je dnes v České republice postavení básníka a čím Jakuba Řeháka, rodáka z Luhačovic, fascinuje pohyb a Praha? Poslechněte si celou Vizitku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
