Jakub Čermák: Lidické ženy. Tragédie po tragédii
„To se muselo stát něco strašného, že nás takhle vítají.“ Lidické ženy jako antický sbor v autorské rozhlasové hře režiséra Jakuba Čermáka. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Reprízou připomínáme výročí narození Josefíny Napravilové (21. 1. 1914) a Marie Uchytilové (17. 1. 1924). Každá v jiné době a každá jiným způsobem spojila svoje profesní a osobní životy s tragédií obce Lidice, ke které došlo 10. června roku 1942.
Josefína Napravilová, která se za druhé světové války zapojila do odboje a během pražského povstání ošetřovala raněné, využila svých výborných jazykových schopností k tomu, aby z poválečného chaosu navrátila zpět do českých rodin co nejvíc dětí zavlečených během okupace do ciziny. Zvláštní pozornost se při této akci věnovala pátrání po dětech lidických žen. Samotné Josefíně Napravilové se nakonec se podařilo přivézt zpět domů na čtyřicet dětí včetně jednoho chlapce z Lidic.
Čtěte také
Marie Uchytilová, sochařka a medailérka, která byla mimo jiné autorkou podoby československé jednokorunové mince, se rozhodla bez oficiální objednávky a ze své vnitřní potřeby vytvořit pomník 82 lidických dětí zavražděných v likvidačním táboře v polském Chelmnu. S prací na díle zamýšleném jako pomník všem dětským obětem válečných hrůz začala koncem šedesátých let. Bez podpory tehdejšího komunistického režimu, který o pomník neprojevil zájem, však realizace postupovala jen pomalu. Nakonec bylo celé sousoší odhaleno až 10. června 2000, třicet let od zahájení práce a jedenáct let po smrti autorky.
Čtěte také
Zničením středočeských obcí Lidic a Ležáků se nacistický režim mstil českému národu za atentát na říšského protektora Heydricha. Systematické vraždění tamějších obyvatel a záměr vyhladit stopy po jejich životě z povrchu zemského, dodnes budí odpor svou brutalitou a chladnokrevnou důsledností. Kromě několika dětí určených na převýchovu v německých rodinách se konce války dočkalo 143 lidických žen, které přežily internaci v koncentračním táboře v Ravensbrücku.
Návratem do osvobozené vlasti pro ně ovšem utrpení nekončí, teprve po příjezdu domů se dozvídají pravdu o zničení obce a o smrti lidických mužů a dětí. Jako Eurípidovy Trójanky i lidické ženy zažívají svou „tragédii po tragédii“, s jejímiž následky se budou vyrovnávat po celý život.
Rozhlasová hra Jakuba Čermáka se věnuje příběhům lidických žen od roku 1945 až do současnosti. Společenství lidických žen jako antický chór prochází novodobými českými dějinami. Autor na jejich osudu ukazuje, jak dlouho odeznívají válečná traumata, a varuje před manipulací s lidským neštěstím. Inscenace Lidické ženy vznikla k 80. výročí tragické události.
Související
-
Eva Janáčová: Jak se jmenoval?
Jeho tvář odněkud znám. Procházím expozicí Památníku Zámeček na kraji Pardubic, která je věnovaná obětem heydrichiády, a přemýšlím, kde jsem se s touto podobiznou setkala.
-
Po válce stavěli architekti Lidice znovu. Vznikla úpravná obec s širokým bulvárem a městskými prvky
Lidické ženy i děti, které přežily koncentrační tábory za 2. světové války, měly dostat nejlepší bydlení v městském stylu. Hned po válce proto započala stavba Lidic nových.
-
Sochařka Marie Uchytilová-Kučová, filmový herec Bohumil Šmída, architekt Jan Zázvorka
Pravidelná týdenní rubrika proudového vysílání, ve které si připomínáme výročí spojená se zajímavými osobnostmi. Připravil Ivan Mls.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
