Vlastimil Třešňák: Klíč je pod rohožkou. Disent, exil a hledání domova jako plavba mezi nadějí a skepsí
Hlavní hrdina příběhu, vypravěč pan Prag, má v sobě něco z tuláka i dona Quijota. Při putování po Evropě a Americe osmdesátých let dvacátého století potká pragmatického realistu pana Moritze. Jejich přátelství a protikladnost charakterů pohání kupředu mimořádně silný příběh o hledání domova a vlastního místa na světě. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Mnohovrstevnaté vyprávění postupně skládá jako puzzle životní osudy melancholického tuláka pana Praga. Hlavní hrdina je alter egem spisovatele a muzikanta Vlasty Třešňáka. Vyrůstal jako on u prarodičů v pražském Karlíně, stal se součástí české umělecké scény konce šedesátých let. Za normalizace byl kvůli spolupráci s českým disentem donucen komunistickou Státní bezpečností k emigraci. Předobrazem pana Moritze je Třešňákův přítel, výtvarník a bohém Václav Martinek. Rozdílnost povah oba hrdiny udržuje v neustálé humorné konfrontaci a tvoří pozadí pro ústřední milostnou zápletku románu.
Román popisuje nejenom československou totalitu 50. až 70. let a postavy disentu včetně budoucího prezidenta Václava Havla, ale i rok 1989 viděný z dálky z autorovy emigrace ve Spojených státech a návrat do vlasti.
Román Klíč je pod rohožkou se po svém vydání stal literární senzací a po právu získal v prestižní anketě Lidových novin titul Kniha roku 1995.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
