Jak na rekonstrukci památek? Helfštýn otevřel diskusi o jejich propojení s moderní architekturou, říká architekt Miroslav Pospíšil

10 fotografií

Skleněné střechy, nekompromisně rovné lávky a schodiště ze speciální oceli, chodníčky z leštěného betonu. Z hradu Helfštýn se po rekonstrukci podle poroty České ceny za architekturu stal „prostor k prozkoumávání, a to prostřednictvím netriviálních sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze pozorovat krajinu a vnímat okolí.“

Architekt Miroslav Pospíšil|foto:Lukáš Navara

Cesta k aktuální podobě ovšem byla dlouhá. Jak Miroslav Pospíšil vzpomíná, už v 80. letech se architekt Zdeněk Gardavský spolu s hnutím Brontosaurus pokoušeli o sanaci hradu. Ne všechno se povedlo, nicméně architekt Gardavský se tehdy zasadil o vznik kastelánského domku či restaurace, které přilákaly nové návštěvníky. Hrad se stal také místem tradičního letního setkávání uměleckých kovářů.

Povedená rekonstrukce? Muzeum v Drážďanech

Návrhů celkové rekonstrukce byla od té doby celá řada. Ten, se kterým nakonec uspěl Pospíšilův Ateliér R, musel vzít v potaz nakumulovaná památkářská omezení. „Celý náš koncept byl o statickém zajištění paláce, nicméně v kontextu se zadáním jsme do původní hmoty vložili moderní konstrukce, někde jsme ji zastřešili a v úrovni druhého podlaží jsme připravili prohlídkovou trasu, která má návštěvníky seznámit s historií hradu,“ vysvětluje Pospíšil.  „Výjimečnost tohoto projektu podle mě spočívá i v tom, že jsme otevřeli téma možnosti kombinovat památku s moderní architekturou,“ dodává. Převládající přístup k rekonstrukcím je totiž podle něj stále striktně konzervativní ve smyslu návratu budovy co nejblíž původnímu stavu.

Vojenské historické muzeum v Drážďanech|foto:Fotobanka Profimedia

Jako příklad povedené proměny uvedl drážďanské Vojenské historické muzeum, do kterého nikdo nechodil, a tak si město k jeho rekonstrukci přizvalo slavného amerického architekta Daniela Liebeskinda. „Objekt rozdělil kovovým štítem a navázal na to přístavbu z betonu a kovu. Budova se probudila, návštěvnost trhá rekordy a je to tam poutavé. Uchvácen tím byl i můj pubertální syn, v muzeu jsme nakonec strávili několik hodin,“ konstatuje.

Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z atelieru-r s Cenou za architekturu 2021|foto:Roman Vondrouš, ČTK

Miroslav Pospíšil mluvil ve Vizitce také o definici kvalitní architektury (která by měla být ohleduplná k okolní zástavbě a měla by stoprocentně plnit svůj účel), o tom, do jaké míry se podle něj v Olomouci (ne)daří odvážně zaplňovat proluky a proč je tak náročné vymyslet a u veřejnosti i politiků prosadit obří projekt typu Středoevropského fóra Olomouc.