3 filmy, 24 jazyků a 28 zemí. To je motto, pod kterým se skrývají finalisté LUX Prize, filmové ceny, kterou každoročně uděluje Evropský parlament. V rozhovorech představujeme režiséry všech tří snímků.
Výběr filmů-finalistů LUX Prize je čím dál konkrétněji zaměřený na aktuální problémy Evropy. Migrační krize, životní prostředí a boj za demokracii jsou zjednodušeně řečeno témata tří letošních snímků – ekoteroristické komedie Žena na válečné stezce, srbského dokumentu Druhá strana všeho a německo-rakouského námořního imigračního dramatu Styx. Ve všech třech filmech letošní LUX Prize jsou navíc v centru dění silné ženské hrdinky.
Migranti v Itálii. Mladá učitelka jako oběť ekonomické krize a morálních paradoxů v Bulharsku. A pětice tureckých dívek, která dospívá v okovech konzervativního venkova. Jaká práce a jaké myšlenky jsou skryté za 3 výraznými evropskými filmovými debuty, které se vyjadřují k evropské současnosti?
Celkovým vítězem LUX Prize je islandský snímek Žena na válečné stezce, ve kterém hlavní hrdinka sabotuje islandský hliníkový průmysl. Režisér Benedikt Erlingsson (O koních a lidech ad.) poslancům Evropského parlamentu při převzetí ceny řekl, že politici jsou stejní vypravěči jako on a že všechny jejich budoucí příběhy směrem k voličům budou ovlivněné změnou klimatu. Že kvůli ní budou muset svým voličům vysvětlit, že všeho budou mít brzy méně. Méně cestování, méně vody, méně spotřeby. „Good luck with that,” zakončil svoji řeč islandský režisér.
Poslanci a filmová cena. Jak to funguje a kde jde filmy vidět?
Panel složený z renomovaných odborníků, především festivalových dramaturgů, vybere z evropské filmové nabídky deset nominantů (zveřejní je na festivalu v Karlových Varech) a posléze 3 finalisty. O této trojici hlasují poslanci Evropského parlamentu. Ten také financuje otitulkování snímků do všech jazyků členských států EU. Filmy se pak promítají v rámci LUX film Days. (V Česku letos 7.–9. 12. v kině Scala v Brně.)
Erlingsson: Jsme poslední generace, která může změnit životní styl devastující planetu
„Myslím, že Žena na válečné stezce je vážný film, nesnažil jsem se natočit komedii,“ říká v rozhovoru pro Vltavu režisér Benedikt Erlingsson. „Můžete použít humor, i když se zabýváte závažnými tématy. Řecký autor komedií Aristofanés psal velmi metafyzické texty. Molière nebo Dario Fo byli také velmi vážnými mysliteli a spisovateli. Můžete si zachovat lehkost a přitom nebýt povrchní. A o klimatických změnách můžu říct, že jsem ještě neztratil naději, myslím, že máme šanci svůj životní styl změnit. Jsme poslední generace, která to může udělat.“ Žena na válečné stezce vstoupí do českých kin 31. 1. 2019.
Fischer: Styx chce vzbudit emoce a nastartovat dialog
„Důležité bylo položit si otázku, co bych udělal já sám, kdybych musel čelit stejnému dilematu jako hlavní postava,“ říká režisér dramatu Styx Wolfgang Fischer, který ve svém filmu vypráví o německé rekreační jachtařce, která narazí na loď se zuboženými africkými migranty. „Hlavním cílem bylo přinést publiku hluboce emocionální zážitek, navázat s ním emocionální dialog a vznést otázky, kdo jsme, kým chceme a kým musíme v současném světě být.“ Kvůli filmu režisér a herečka Susanne Wolf s celým štábem podstoupili 42 dní natáčení na volném moři. „Z fyzického i psychologického hlediska to bylo dost náročné,“ přiznává Fischer v interview pro Vltavu.
Turajlićová: Druhá strana všeho je film o tom, jestli má smysl se politicky angažovat
Civilní Western budí nadšení mezi filmovými kritiky od světové premiéry na festivalu v Cannes. S režisérkou Valeskou Grisebachovou jsme mluvili o křehkosti Evropy, westernových tvářích i maskulinitě.
Druhá strana všeho je první dokumentární film, který se dostal mezi finalisty LUX Prize. „Na začátku stála myšlenka využít náš rodinný byt, který je už sedmdesát let rozdělený. V obývacím pokoji máme od roku 1945 zamčené dveře. Chtěla jsem tento prostor použít jako metaforu pro celou zemi,“ říká srbská dokumentaristka Mila Turajlićová, autorka Druhé strany všeho. Nakonec při natáčení s její vlastní matkou Srbijankou, někdejší univerzitní profesorkou a prodemokratickou aktivistkou, vzniknul film o tom, jak jedna generace učí druhou, že musí přijmout odpovědnost za svou zemi.
Co dělá isladská eko-sabotérka a proč jí k tomu přímo v obraze hraje ukrajinská kapela? Je ráj na cestě na jih, nebo na sever? Rozhovory se všemi třemi režiséry-finalisty LUX Prize 2018 si můžete poslechnout v záznamu z pořadu Reflexe.
Jednu z největších filmových událostí letošního roku, hořkou komedii Toni Erdmann, představujeme v rozhovoru s režisérkou.
Velká cena poroty z festivalu v Cannes a řada dalších ocenění zdobí francouzský snímek 120 BPM (120 battements par minute).
Václav Žmolík, moderátor
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
