Intizár Husain: Místenka

25. listopad 2019

Michal Zelenka a Taťjana Medvecká v povídce pákistánského spisovatele. Z urdštiny přeložil Tomáš Daňhel. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V týdnu od 25. listopadu je vltavská Povídka věnována různorodé literatuře indického subkontinentu. Poslouchejte od pondělí do pátku ve 14:30 a po odvysílání také on-line.

Intizár Husain (1923–2016) patří k nejvýraznějším moderním urdským spisovatelům. Vystudoval urdskou literaturu a usadil se v Pákistánu, kde prožil celý život. Jako novinář působil v řadě urdských i anglických novin a časopisů. Jeho dílo zahrnuje romány, povídky, ale i poezii, eseje, cestopisy, divadelní hry a scénáře k televizním filmům, překládal z francouzštiny a angličtiny.

V Husainových raných dílech se opakovaně objevuje téma ztráty domova v podobě přeshraniční migrace obyvatel Indického subkontinentu spojené s rokem 1947. V pozdějším tvůrčím období Husain čerpá inspiraci z tradiční persko-arabské a urdské literatury, šíitských rituálů a jako jeden z mála pákistánských autorů i z indické buddhistické literatury a hinduistického folklóru a mytologie.

Husainův román Bastí (Osídlení, 1979), inspirovaný odchodem indických muslimů do Pákistánu a jejich vykořeněným životem v novém domově, byl v anglickém překladu v roce 2013 součástí užšího výběru nominací na prestižní literární cenu Man Booker International Prize.

Povídka Místenka pochází ze sbírky Pro Šahrazádu (2002) a je prvním českým překladem z díla spisovatele.

Účinkují: Michal Zelenka a Taťjana Medvecká

Z urdštiny přeložil: Tomáš Daňhel
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2019.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.