Instantní lajf
Hana Železná
Krátké zastavení uprostřed nákupní horečky. V režii Hany Kofránkové účinkuje Johanna Tesařová.
Atmosféra supermarketu – ruch lidí, pípání pokladen.
STARŠÍ ŽENA: (šeptem) Jsem jedna z tisíců Cháronů přítomnosti.
Setkáváte se se mnou denně, ale nevěnujete mi pozornost.
Jsem pro vás nicotná, nehodná pohledu.
Ale já vím, že pohledy matou a nevyhledávám je.
Má řeč neprobíhá skrz oči a ústa, ale skrz řeč rukou.
Vaše cesty ke mně míří po temných asfaltových tocích silnic
a slévají se do úzkých, modře osvícených uliček supermarketů.
Mezi obaly potisknuté usekanými částmi lidských těl,
zvířata zredukovaná do plastových krabiček,
předstíraná pozlátka slev.
Očistcem nakupování si musí projít každý.
I vy jím procházíte a řadíte se na konci černého běžícího pásu – přítoku řeky Styx, který vás dovádí až ke mně.
Nezvedám oči k vašim tvářím, poznám, kdo jste podle (vašich) rukou, nákupů, kreditních karet.
Propouštím vás zpět do života s plnými nákupními košíky, ale opět se spolu potkáme.
Budeme se potkávat, dokud kolumbárium mrazících boxů, do kterého lačně strkáte ruce, nevystřídá to definitivní kolumbárium, do kterého čísi ruce strčí vás.
Osoby a obsazení
Starší žena: Johanna Tesařová
Autorka: Hana Železná
Režie: Hana Konfránková
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Ladislav Reich
Zvuková spolupráce: Tomáš Pergl
Produkce: Iveta Tomášková, Dana Reichová, Radka Tučková
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.