Hudba Svobodné Evropy

13. květen 2011

Čajovna

Jaké postavení a jaký význam měla hudba ve vysílání Rádia Svobodná Evropa a jak se v průběhu čtyř desetiletí její hudební vysílání vyvíjelo? Odpovědi na tyto otázky se pokusí nalézat nad archívními záznamy Aleš Opekar.

V pořadu hovoří Rozina Jadrná, Ludo Dvorský, Honza Douba, Karel Jadrný, Olga Valeská-Kopecká, Karel Kryl a další. Citace ze sborníku „Svobodně!“ čte Petr Vidomus. Zazní i řada dokumentárních nahrávek, které jsou uloženy v audiovizuálním oddělení knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Uslyšíte studiově nahrané písničky z 50. let i úryvky z vysílání z let šedesátých či osmdesátých. Pořad uvede a uzavře song Josefa Laufera Dopis Svobodné Evropě, který vznikl v roce 1976 naopak jako propagandistická oslava kapitána Minaříka, který zde coby agent StB předstíral roli exulanta.

Zleva: Milan Schulz, Lída Rakušanová, Karel Moudrý a Karel Kryl|foto:Josef Rakušan

Novinka Svobodné Evropy od února 1965 přinesla převratné změny: aktuální hudební zaměření, orientované na hudbu rockového okruhu a na druhé straně nový způsob komunikace s posluchači. Ačkoliv přes železnou oponu nemohlo jít o přímou interakci, posluchač mohl mít často dojem, že k němu moderátoři intimně hovoří tváří v tvář, že s ním konverzují v přítmí domácího pokoje.

Mezi moderátory a posluchači, kteří do Svobodné Evropy psali na různé adresy, vznikl spiklenecký vztah plný různých hesel, symbolů, přezdívek a tajných významů mezi řádky. I posluchači mezi sebou měli pak pocit jisté až rodinné sounáležitosti, i když se neznali osobně, ale věděli o sobě prostřednictvím přezdívek, uváděných ve vysílání. Mistryní v tomto oboru byla právě Rozina, která si vedla obsáhlý archiv dopisových ohlasů a smluvených signálů. Takový přístup nebyl obvyklý ani v západních rozhlasových stanicích a samozřejmě ani v těch komunistických.