Hosté

Sudety má v krvi – narodil se v Šumperku a studoval v Liberci. Povoláním je stavební inženýr, sám píše básně i prózu, oboje ovlivněné místopisem Jizerských hor.

V dětství toužila po profesi operní zpěvačky, záhy ale zjistila, že to není její parketa. Na konzervatoři si tak ke zpěvu přibrala dirigování.

Všechno, co jste chtěli vědět o divadle německy mluvících zemí, nabízí Pražský divadelní festival německého jazyka pod vedením Petra Štědroně. Do Prahy se přesunul z Brna.

Kryštof Eben vystudoval matfyz a podílí se na vývoji předpovědních modelů. Kromě toho ale stále hraje na několik nástrojů v kapele Bratři Ebenové. Jak si pánové dělí práci?

Co dělat, když hráč na bicí uprostřed skladby zjistí, že je tak náročná, že ji s aktuálním rozložením nástrojů nedokáže dohrát? Zkušenost s touto situací má Martin Opršál.

„Miluju sklářskou huť. Žhavou hmotu rád nabírám, rád jí polévám tavenou plastiku,“ popisuje Václav Řezáč svůj oblíbený životní i pracovní pocit na pomezí rozumu a intuice.

Sedmnáct let studoval film teoreticky i prakticky, pak se vrhnul na instalatérský kurz. „Kdyby mě někdo nutil dělat filmy tak, jak nechci, mám šanci věnovat se řemeslu.”

„Úkolem naší generace je divadlo opustit,“ míní šestatřicetiletý divadelní režisér David Šiktanc. S Kristýnou Frankovou ve Vizitce otevřeně mluví o pocitu vyhoření.

Spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková je asi první Češkou, která studia na vysoké škole zakončila prací založenou na internetu.

Za dřinu na revitalizaci pivovaru v Lobči získali architekti Prouzovi cenu federace Europa Nostra. Nyní by rádi k životu „vrátili“ vilu od architekta Hypšmana.