Háčky, čárky a sedm pádů. Jak se ukrajinští studenti učí česky, s čím zápolí a jak se jim tu žije?
Jak prožívali ruský útok na Ukrajinu lektorky, které učí češtinu pro cizince a jejich studenti, kteří mají na Ukrajině rodinné příslušníky a kamarády? Jak vypadal příliv nových žáků a proč patří adolescenti mezi nejzranitelnější skupinu migrantů? A jak se uprchlíkům z válečné oblasti žije v Česku dnes? Jak se člověk integruje v cizí zemi, kde doufal, že se jen na chvilku schová, než se věci vrátí k normálu?
Čtěte také
„Na to člověk není připravený, žádné metody, co dělat, v takovou chvíli nejsou. Takže jsme se studenty v kurzu dost improvizovali,“ vzpomíná Linda Štencová, třídní učitelka v ročním intenzivním kurzu češtiny, na začátek války ve třídě. „Přibylo sem z Ukrajiny spousta mladých lidí, kteří sem utekli před válkou. Ale vůbec neplánovali tady studovat, učit se česky, v podstatě to pro ně vyplynulo. Takže motivace učit se česky může být mnohem menší, protože často doufají, že to brzy skončí a oni se vrátí domů,“ říká Kateřina Vávrová, také třídní učitelka téhož kurzu. A Pavlína Vališová, lektorka a metodička ročního přípravného kurzu češtiny ke studiu na střední škole, vysvětluje: „Je to i bez války nejohroženější skupina, protože pokud už mají dokončenou základní školu, tak pro ně školní docházka není v České republice povinná. A na střední školu je nevezmou kvůli nedostatečné češtině. Takže právě studenti kolem patnácti šestnácti let často zůstávají mimo systém, jestliže se nenaučí jazyk.“
Jak se žije v cizí zemi?
Jak se v Česku cítí děti, které sem po vypuknutí války přijely se svými rodiči z Ukrajiny? Jaké je nečekaně přistát někde, kde místním nerozumíte ani slovo? Jak zápasí s češtinou dospívající, kteří se musí učit česky, aby nevypadli ze vzdělávacího systému a mohli tu studovat střední školu? K čemu je dobré trénovat přijímací pohovory s řediteli? A která česká slova rádi používají? Na to se studentů i jejich pedagožek v reportáži z neziskové organizace Meta, jež podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělávání a integraci, takže mimo jiné realizuje výuku češtiny jako druhého jazyka, ptala nejen lektorek, ale i studentů redaktorka Šárka Jančíková.
Související
-
Ukrajinština odráží mentalitu národa, je to jemný jazyk s lehkou ironií, říká ukrajinistka Víchová
V médiích komentuje dění na Ukrajině a na Ukrajinu také pravidelně vozí pomoc. V Praze působí coby redaktorka Ukrajinského žurnálu, organizuje Týden ukrajinského filmu.
-
Ukrajinská literatura je evropská, nezničili ji stalinisté a je rozhodně nač se těšit
O nadčasovém námětu i novější ukrajinské literatuře hovoří Milena M. Marešová s ukrajinisty − překladatelem Miroslavem Tomkem a muzikologem Petrem Kalinou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
