Sedmé nebe s Petrem Dorůžkou. Rok poté. Jak Ukrajincům pomáhá v jejich boji hudba?
Obrovitá vlna solidarity s Ukrajinou má nejen politickou a občanskou rovinu, ale promítá se i do hudby. Muzikanti vyměnili nástroje za zbraně a ruší zahraničí turné. Co dalšího přinesl uplynulý rok ukrajinské hudbě? O tom mluví Petr Dorůžka ve svém Sedmém nebi.
Dartsya Tarkovska stála u zrodu ukrajinské hudební exportní kanceláře, která vznikla roku 2015: „Obavy, že hudba se stane opomíjenou, zmizely už během prvního týdne invaze. Kulturní klima se sice změnilo, mnozí hudebníci se účastní obrany jako dobrovolníci. Ale každý týden se objevují nové nahrávky, které dodávají energii milionům Ukrajinců. Témata písní se dramaticky proměnila, písně reflektují traumatické zážitky. Je zajímavé sledovat, jak hudební scéna odráží emoce celého národa.“ Symbolem ukrajinské hudby je strunný nástroj bandura, video zachycuje muzikantku Marynu Krut na koncertě během náletů v krytu.
Propojení občanského protestu s hudbou má na Ukrajině dlouhou tradici. V prosinci 2013, v době demonstrací proti rusky orientovanému prezidentu Janukovyčovi, se na kyjevském náměstí Majdan také hrálo. Ukrajince, odmítající izolaci od Evropy, podporovali muzikanti z ciziny – včetně našich. Pár dní před českými kapelami Nylon Jail a Dva tu vystoupila Mariana Sadovská, ve Lvově narozená zpěvačka a hudební sběratelka, dnes žijící v Kolíně nad Rýnem. Ta má s politickými násilnostmi trpké zkušenosti: „Po získání nezávislosti nastal v Ukrajině politický boj o moc, malá občanská válka. Bojovaly proti sobě celé vesnice, lidé umírali, patriarchové byli vražděni.“ Z Oděsy pochází dvojice Casa Ukrania, která akustickou nahrávkou Krov Moia Tu zveřejnila na podporu ukrajinských paramediků.
Oděsa i další ukrajinská města byla etnickým tavícím kotlíkem už v době starověkého Řecka. V průběhu pozdějších staletí přispěly ke kulturní pestrosti židovské komunity. Právě jim věnovala dvojice Casa Ukrania své poslední albu Habal Garmin, mapující osudy židovských obyvatel až do holocaustu.
Velmi zajímavá je historie ukrajinské státní hymny. Melodii zkomponoval Mykhailo Verbytsky, vrstevník našeho Bedřicha Smetany. Hymnou se stala roku 1917, ale o tři roky později, když se moci chopili bolševici, byla zakázána. Za vlády diktátora Stalina, jehož motivací bylo díky Ukrajině získat další hlasy ve Společenství národů, pak vznikla nová verze ukrajinské hymny, která opěvovala Kreml a Sovětský svaz. Původní ukrajinská hymna byla obnovena až se vznikem samostatné Ukrajiny roku 1992.
Solidarita s Ukrajinou se odráží i v tvorbě hudebníků v České republice. Akordeonista Aliaksandr Yasinski je původem z Běloruska, působí ve skupinách Shum Davar i Razam, a v obou případech čerpá z ukrajinského repertoáru.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.