Fryderyk Chopin - tvůrce nejblouznivějších harmonií
V prostředí pařížských umělců 30. let 19. století si Fryderyk Chopin našel řadu přátel a příznivců. Komplikovaný přátelský vztah navázal s Ferencem Lisztem: oba pocházeli ze střední Evropy a oba odjeli do Francie, kde rychle získali vzájemný respekt. Liszt si zamiloval Etudy, které mu Chopin dedikoval (a Chopin sám obdivoval, jak tyto skladby Liszt interpretuje). V Chopinově dosti stroze zařízeném bytě stál u klavíru stolek s Lisztovou podobiznou. Z rozporuplného vzájemného vztahu dvou uměleckých osobností vychází i Souzvuk s podtitulem Fryderyk Chopin v úvahách Ference Liszta, který vysílá Český rozhlas 3 – Vltava 17. dubna v 9:00.
Oba hudebníci měli v Paříži řadu společných přátel (Heine, Sandová, Delacroix, Meyerbeer, Mickiewicz). Liszt patřil k těm nemnohým, kteří směli Chopinovi říkat „Chopino“ či „Chopinissimo“... Oba přátelé se však dosti rychle rozkmotřili z ryze soukromých důvodů (Liszt používal Chopinův byt v jeho nepřítomnosti pro milostné schůzky), ale i z důvodů uměleckých (kritika a veřejnost v nich viděly představitele dvou antagonistických škol – o Lisztovi se mluvilo jako o hráči „transcendentální virtuozity“, Chopina považovali za klavíristu „té nejnádhernější citlivosti“). K této rivalitě se připojila i rivalita partnerek obou umělců: Chopinovy přítelkyně George Sandové a Lisztovy milenky Marie d´Agoultové... Chopinova nemoc a posléze smrt tyto rozpory smazala: Liszt vydal o příteli Chopinovu obdivnou knihu a stal se autorem transkripce Chopinových polských lieder. Liszt: „Chopin mezi námi prošel jako nějaký duch.“ V roce 1833 dedikoval Chopin Lisztovi svých dvanáct velkých Etud.
Eugène Delacroix ve vzpomínce na své pobyty v Nohant, kde na venkovském sídle George Sandové Chopin často pobýval v letech 1839-1846: „Občas k nám do zahrady zalétávaly z otevřeného okna útržky Chopinovy hudby a mísily se s vůní růží a slavičím zpěvem.“ Hector Berlioz: „Chopin jakožto klavírista i jako skladatel je výjimečný umělec, žádný jiný hudebník se mu nepodobá.“
Heinrich Heine: „Chopin není jen virtuóz, je také básník, dokáže nám předávat poezii, která žije v jeho duši. Je také skladatelem a nic se nevyrovná radosti, jakou nám dává, když usedne ke klavíru a improvizuje. Není ani Polák, ani Francouz, ani Němec; pochází z kraje Mozarta, Raffaela, Goetha: jeho skutečnou vlastí je kouzelné království poezie.“
Z překladu Václava Bělohlavého připravil a režii má Tomáš Vondrovic. Účinkuje František Němec. Pořad byl natočen r. 2009.
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Zvony novoroční. Příběh o jednom snu, kouzlu zvonů a síle lidské solidarity
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Špatná čeština a nesmysly v éteru. Vysílačka Vltava šířila v srpnu 1968 bludy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
