Filmové ceny FITESu ovládly černobílá mrazivá Hranice Agnieszky Holland a seriál o kyberšikaně #annaismissing

Čtěte také

Film Hranice Agnieszky Holland slaví úspěch na festivalu v Benátkách. Vznikal v české koprodukci

Český filmový a televizní svaz FITES předal dále ceny v dalších dvou kategoriích a taky svoji anticenu, nebo – jak stojí ve stanovách Trilobitů – Zcela zvláštní cenu – Citron. Do něj by se měli, alespoň podle poroty, zakousnout členové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jejího Výboru pro mediální záležitosti za, jak se praví ve zdůvodnění, „…opakovaně nekompetentní způsob volby do mediálních rad – nejnověji do Rady státního fondu kinematografie, což není nic proti samotným radám, ale proti stavu, kdy o odborných otázkách rozhodují neodborníci.“ Nejen na půdě svazu se přitom dlouhodobě vede diskuse, jestli tuhle cenu zachovat nebo zrušit. FITES si v ní ale očividně libuje, převažuje názor, že na nekompetentní či nespravedlivé jednání je zapotřebí upozornit. Třeba i prostřednictvím Citronu.

Ceny jsou ve správných rukách

Čtěte také

Není to trapačka, která někam vtrhne. Je to zoufalá žena, říká o své roli ve snímku Přišla v noci Simona Peková

Pojďme ale k pozitivně oceněným počinům. FITES totiž skrze svoje ceny každoročně upozorňuje na takové filmy, série, reportáže nebo nefilmové projekty, které by se jinak žádných cen nedočkaly, i když si to zaslouží. Letos se nedostalo na žádnou knihu nebo jinak publikovanou práci, porotci si vystačili s distribučními, televizními či internetovými snímky a sériemi. O Hranici, ve které si polští a běloruští pohraničníci přes ostnatý drát doslova přehazují uprchlíky, a to i mrtvé, není možné pochybovat.

To se týká i vynikajícího výkonu Simony Pekové ve filmu Přišla v noci a skvěle natočené sérii #annaismissing. Vytříbenou společnost oceněných doplňují dokument o reprezentačním brankáři Bohumilu Modrém, který byl v komunisty zmanipulovaném procesu odsouzen jen za to, že se nechtěl rozejít se svou švýcarskou manželkou, a strávil pět let v trestanecké kolonii v uranových dolech, a slovenská černočerná mafiánská krimikomedie Invalida. Všichni Triobiti jsou zcela jistě v dobrých rukou. Oceněné projekty jsou totiž nejen filmově výjimečné, ale mají i morální přesahy. A o to FITESu hned od jeho založení v roce 1965 šlo.

O projektech oceněných cenou Moc bezmocných – tedy dokumentech Viktor Fajnberg. Disentem k zbláznění a Kuciak: Vražda novináře – to platí automaticky.

Cenu Vladislava Vančury získal, bohužel už in memoriam, kameraman Ota Kopřiva. Svou ruční kamerou zachytával i u snímků vzniklých v době takzvané normalizace pravou tvář tehdejších poměrů, společnosti a šedého prostředí, které nás tehdy obklopovalo. Namátkou připomeňme třeba snímky Víta Olmera Jako jed, Co je vám, doktore? Nebo Bony a klid.