Filmová, skleněná i Pragerova. Projekt Mapamátky přibližuje pražskou architekturu

23. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mapamátky: Pragerova kotelna

Na architektonické procházky Prahou se nemusíte vydat jen s živým průvodcem a skupinou dalších nadšenců. Projekt Mapamátky vytvořil průvodce ve formě webové aplikace. Aktuálně nabízí celkem osm tras, včetně cesty po stavbách architekta Karla Pragera.

Pragerova trasa vznikla ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování (CAMP), který sídlí v jedné ze skleněných černých kostek Karla Pragera u Emauzského kláštera z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Prager: Agresivní, nebo konstrukčně elegantní?

Čtěte také

„O architektuře sedmdesátých let lidé někdy mluví jako o brutální, sobecké a agresivní. Já osobně ale tyto budovy, původně sídlo Sdružení projektových ateliérů, vnímám spíš jako lehkou, důmyslnou a konstrukčně elegantní architekturu. Byť tak na první pohled vypadat nemusí,“ popisuje Jiří Jaroš, moderátor a průvodce CAMPu. 

Budovu získal do správy Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a chystá její komplexní rekonstrukci. 

Pragerova trasa je dlouhá 5,5 kilometru a nabízí pět zastávek v centru Prahy. „Na webu Mapamátek si vyberete trasu, přečtete si, čím se bude zabývat a kudy povede, u každé její zastávky si pak můžete rozkliknout informace o dané budově. Pak si otevřete navigaci, a ta vám poradí, kam dál,“ popisuje vedoucí projektu Mapamátky Marie Zákostelecká.

Kotelna, „federál“ i Nová scéna

Od CAMPu se tedy společně vydáváme k Botanické zahradě Univerzity Karlovy směrem k někdejší Jedové chýši a podél porodnice u Apolináře až k nenápadné a snadno přehlédnutelné Centrální kotelně na Karlově z roku 1993.

Odsud bychom se mohli vypravit k budově bývalého federálního shromáždění, dnes Nové budově Národního muzea, pak k Nové scéně Národního divadla a trasu v centru můžeme zakončit na Smíchově u sídla Komerční banky.

Mimo hlavní trasu lze navštívit ještě dvě vzdálenější stavby – Ústav makromolekulární chemie na Petřinách a vlastní vilu Karla Pragera v Braníku z roku 1968. 

Vila měla původně tvar kostky, ale dnes už ho nemá, protože Pragerův zeť ji přestavěl a doplnil o rozříznutou silážní věž, tedy další patro.  
Marie Zákostelecká

Kousek od ní najdeme asi nejskrytější dílo Karla Pragera – řadu domů, které postavil pro skupinu umělců. „Tyto vily jsou očím lidí skryté a potvrzují to, co o Pragerovi říká správkyně jeho pozůstalosti Radomíra Sedláková z Národní galerie: Prager chtěl pořád stavět. Trávil i dovolené tím, že někomu stavěl třeba chatu, garáž nebo terasu. Takže je možné, že se po republice nachází víc jeho staveb,“ doplňuje Jiří Jaroš. 

Projekt Mapamátky vznikl loni v prosinci v reakci na koronavirová opatření a původně nabízel čtyři trasy. Dnes jich je osm, vedle Pragerovy je to také trasa brutalistní, filmová, literární, skleněná, prázdní, kostelní a nově i mostová.

autoři: Alena Rokosová ,
Spustit audio

Související