Filmová, skleněná i Pragerova. Projekt Mapamátky přibližuje pražskou architekturu

13 fotografií

Pragerova trasa vznikla ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování (CAMP), který sídlí v jedné ze skleněných černých kostek Karla Pragera u Emauzského kláštera z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Prager: Agresivní, nebo konstrukčně elegantní?

Čtěte také

Každé větší město by si zasloužilo svůj CAMP. Je to lepší než stavět dočasné informační budky, říká Adam Gebrian

„O architektuře sedmdesátých let lidé někdy mluví jako o brutální, sobecké a agresivní. Já osobně ale tyto budovy, původně sídlo Sdružení projektových ateliérů, vnímám spíš jako lehkou, důmyslnou a konstrukčně elegantní architekturu. Byť tak na první pohled vypadat nemusí,“ popisuje Jiří Jaroš, moderátor a průvodce CAMPu. 

Budovu získal do správy Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a chystá její komplexní rekonstrukci. 

Pragerova trasa je dlouhá 5,5 kilometru a nabízí pět zastávek v centru Prahy. „Na webu Mapamátek si vyberete trasu, přečtete si, čím se bude zabývat a kudy povede, u každé její zastávky si pak můžete rozkliknout informace o dané budově. Pak si otevřete navigaci, a ta vám poradí, kam dál,“ popisuje vedoucí projektu Mapamátky Marie Zákostelecká.

Kotelna, „federál“ i Nová scéna

Od CAMPu se tedy společně vydáváme k Botanické zahradě Univerzity Karlovy směrem k někdejší Jedové chýši a podél porodnice u Apolináře až k nenápadné a snadno přehlédnutelné Centrální kotelně na Karlově z roku 1993.

Odsud bychom se mohli vypravit k budově bývalého federálního shromáždění, dnes Nové budově Národního muzea, pak k Nové scéně Národního divadla a trasu v centru můžeme zakončit na Smíchově u sídla Komerční banky.

Mimo hlavní trasu lze navštívit ještě dvě vzdálenější stavby – Ústav makromolekulární chemie na Petřinách a vlastní vilu Karla Pragera v Braníku z roku 1968. 

Vila měla původně tvar kostky, ale dnes už ho nemá, protože Pragerův zeť ji přestavěl a doplnil o rozříznutou silážní věž, tedy další patro.  
Marie Zákostelecká

Kousek od ní najdeme asi nejskrytější dílo Karla Pragera – řadu domů, které postavil pro skupinu umělců. „Tyto vily jsou očím lidí skryté a potvrzují to, co o Pragerovi říká správkyně jeho pozůstalosti Radomíra Sedláková z Národní galerie: Prager chtěl pořád stavět. Trávil i dovolené tím, že někomu stavěl třeba chatu, garáž nebo terasu. Takže je možné, že se po republice nachází víc jeho staveb,“ doplňuje Jiří Jaroš. 

Projekt Mapamátky vznikl loni v prosinci v reakci na koronavirová opatření a původně nabízel čtyři trasy. Dnes jich je osm, vedle Pragerovy je to také trasa brutalistní, filmová, literární, skleněná, prázdní, kostelní a nově i mostová.