Fantasmagoriana. Antologie strašidelných příběhů, které se nepřímo podílely na zrodu Frankensteina či Drákuly
„Kniha, která zrodila Frankensteina“ – tímto podtitulem se honosí publikace nazvaná Fantasmagoriana, která vyšla v ostravském nakladatelství Protimluv a jejímž editorem je publicista a znalec hororu Martin Jiroušek. Pod atraktivní obálkou se skrývá kniha určená především staromilcům z řad milovníků hrůzy a literárním historikům.
Za titulem Fantasmagoriana si ve skutečnosti můžeme představit hned několik knih, jejichž vzájemnou spojitost, do jisté míry rozdílný obsah i značně komplikovanou genezi popisuje Martin Jiroušek v obsáhlém úvodu, jehož název činí celou záležitost ještě slibnější: „Fantasmagoriana, kniha, která zrodila Frankensteina a Drákulu“. A skutečně máme co dočinění s jedním z možných inspiračních zdrojů dvojice slavných textů, od nichž se odvíjejí dvě velké kapitoly dějin literárního hororu, totiž příběhy o umělých monstrech a upírech.
Kniha, která vstoupila do dějin hororové literatury
Čtěte také
O knize s názvem Fantasmagoriana je totiž známo, že si z ní předčítala skupina přátel trávících roku 1816 společné chvíle ve vile Diodati na břehu Ženevského jezera. Těmito přáteli nebyl nikdo jiný, než anglický básník lord Byron, jeho osobní lékař a přítel John William Polidori, Byronova milenka Claire Clairmontová a nedaleko bydlící spisovatel Percy Bysshe Shelley se svou budoucí manželkou Mary Shelleyovou, tehdy ještě Godwinovou. A toto setkání, jež se dočkalo i několika filmových ztvárnění a které Jiroušek právem označuje za jeden z klíčových okamžiků dějin evropské kultury první poloviny 19. století, zanedlouho přineslo své plody – Polidoriho povídku Upír a román Mary Shelleyové Frankenstein aneb Moderní Prométheus.
Fantasmagoriana je knihou pro velmi omezený okruh čtenářů, v jistém ohledu spíše literární kuriozitou, byť záslužně zaplňující jedno z bílých míst v tuzemské literární historii. Jako zdroj potěšení a poznání – za pozornost stojí i obrazová příloha – ji ocení především znalci hororového žánru. Pro ně bude ostatně stravitelnější i Jirouškův úvod, psaný pro něj charakteristickým stylem – sice erudovaně, ale zároveň trochu chaoticky, expresivním jazykem a s četnými odbočkami ke kinematografii.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
