Fantasmagoriana. Antologie strašidelných příběhů, které se nepřímo podílely na zrodu Frankensteina či Drákuly

Přebal knihy Fantasmagoriana|foto:Nakladatelství Protimluv

Za titulem Fantasmagoriana si ve skutečnosti můžeme představit hned několik knih, jejichž vzájemnou spojitost, do jisté míry rozdílný obsah i značně komplikovanou genezi popisuje Martin Jiroušek v obsáhlém úvodu, jehož název činí celou záležitost ještě slibnější: „Fantasmagoriana, kniha, která zrodila Frankensteina a Drákulu“. A skutečně máme co dočinění s jedním z možných inspiračních zdrojů dvojice slavných textů, od nichž se odvíjejí dvě velké kapitoly dějin literárního hororu, totiž příběhy o umělých monstrech a upírech.

Kniha, která vstoupila do dějin hororové literatury

Čtěte také

Příběhy spjaté s meziválečným Ostravskem. Milovník hororu Martin Jiroušek sestavil neobvyklou antologii s názvem Fialoví ďábli

O knize s názvem Fantasmagoriana je totiž známo, že si z ní předčítala skupina přátel trávících roku 1816 společné chvíle ve vile Diodati na břehu Ženevského jezera. Těmito přáteli nebyl nikdo jiný, než anglický básník lord Byron, jeho osobní lékař a přítel John William Polidori, Byronova milenka Claire Clairmontová a nedaleko bydlící spisovatel Percy Bysshe Shelley se svou budoucí manželkou Mary Shelleyovou, tehdy ještě Godwinovou. A toto setkání, jež se dočkalo i několika filmových ztvárnění a které Jiroušek právem označuje za jeden z klíčových okamžiků dějin evropské kultury první poloviny 19. století, zanedlouho přineslo své plody – Polidoriho povídku Upír a román Mary Shelleyové Frankenstein aneb Moderní Prométheus.

Fantasmagoriana je knihou pro velmi omezený okruh čtenářů, v jistém ohledu spíše literární kuriozitou, byť záslužně zaplňující jedno z bílých míst v tuzemské literární historii. Jako zdroj potěšení a poznání – za pozornost stojí i obrazová příloha – ji ocení především znalci hororového žánru. Pro ně bude ostatně stravitelnější i Jirouškův úvod, psaný pro něj charakteristickým stylem – sice erudovaně, ale zároveň trochu chaoticky, expresivním jazykem a s četnými odbočkami ke kinematografii.