Fantasmagoriana. Antologie strašidelných příběhů, které se nepřímo podílely na zrodu Frankensteina či Drákuly
„Kniha, která zrodila Frankensteina“ – tímto podtitulem se honosí publikace nazvaná Fantasmagoriana, která vyšla v ostravském nakladatelství Protimluv a jejímž editorem je publicista a znalec hororu Martin Jiroušek. Pod atraktivní obálkou se skrývá kniha určená především staromilcům z řad milovníků hrůzy a literárním historikům.
Za titulem Fantasmagoriana si ve skutečnosti můžeme představit hned několik knih, jejichž vzájemnou spojitost, do jisté míry rozdílný obsah i značně komplikovanou genezi popisuje Martin Jiroušek v obsáhlém úvodu, jehož název činí celou záležitost ještě slibnější: „Fantasmagoriana, kniha, která zrodila Frankensteina a Drákulu“. A skutečně máme co dočinění s jedním z možných inspiračních zdrojů dvojice slavných textů, od nichž se odvíjejí dvě velké kapitoly dějin literárního hororu, totiž příběhy o umělých monstrech a upírech.
Kniha, která vstoupila do dějin hororové literatury
Čtěte také
O knize s názvem Fantasmagoriana je totiž známo, že si z ní předčítala skupina přátel trávících roku 1816 společné chvíle ve vile Diodati na břehu Ženevského jezera. Těmito přáteli nebyl nikdo jiný, než anglický básník lord Byron, jeho osobní lékař a přítel John William Polidori, Byronova milenka Claire Clairmontová a nedaleko bydlící spisovatel Percy Bysshe Shelley se svou budoucí manželkou Mary Shelleyovou, tehdy ještě Godwinovou. A toto setkání, jež se dočkalo i několika filmových ztvárnění a které Jiroušek právem označuje za jeden z klíčových okamžiků dějin evropské kultury první poloviny 19. století, zanedlouho přineslo své plody – Polidoriho povídku Upír a román Mary Shelleyové Frankenstein aneb Moderní Prométheus.
Fantasmagoriana je knihou pro velmi omezený okruh čtenářů, v jistém ohledu spíše literární kuriozitou, byť záslužně zaplňující jedno z bílých míst v tuzemské literární historii. Jako zdroj potěšení a poznání – za pozornost stojí i obrazová příloha – ji ocení především znalci hororového žánru. Pro ně bude ostatně stravitelnější i Jirouškův úvod, psaný pro něj charakteristickým stylem – sice erudovaně, ale zároveň trochu chaoticky, expresivním jazykem a s četnými odbočkami ke kinematografii.
Související
-
Horor je záludná záležitost. Sledujte ho, připraví vás na nejistoty, říká hororový expert Jiroušek
Horory se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Přednáší o nich, pořádá tematické večery a píše knihy – loni vydal hororovou antologii Fialoví ďábli.
-
Moci tak pokojně zemřít. Královna hor Daniela Wissera je nevšedním románem o eutanazii
Neobyčejným románem Královna hor, odvážným co do volby tématu i formy, se českým čtenářům poprvé představuje rakouský spisovatel a hudebník Daniel Wisser.
-
Boj se zlem člověka poznamená. Autorka románu Stopa blesku čerpá z mytologie kmene Navahů
Fantasy román americké spisovatelky Rebeccy Roanhorse s názvem Stopa blesku představuje velmi osobitý žánrový mix.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
François Rabelais: Pantagruel. Uštěpačný humor, orgie absurdna a formální nespoutanost
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
