Moci tak pokojně zemřít. Královna hor Daniela Wissera je nevšedním románem o eutanazii
Neobyčejným románem Královna hor, odvážným co do volby tématu i formy, se českým čtenářům poprvé představuje rakouský spisovatel a hudebník Daniel Wisser. Dílo vyznamenané v roce 2018 Rakouskou knižní cenou přeložila do češtiny Magdalena Štulcová a vydal jej Pavel Jungmann ve svém nakladatelství Archa, orientovaném převážně na německojazyčnou literaturu.
Společensky palčivým a umělecky hojně reflektovaným tématem, o kterém třísetstránková próza pojednává, je eutanazie, tedy dobrovolný odchod ze života s cizí pomocí. Po „dobré smrti“, jak zní doslovný překlad tohoto řeckého výrazu, prahne i hlavní hrdina Wisserova románu. Pětačtyřicetiletý Robert Turin totiž trpí roztroušenou sklerózou, vážným chronickým onemocněním, jemuž sám přezdívá „královna hor“. Někdejší úspěšný podnikatel v oboru IT a miláček žen kvůli ní skončil na invalidním vozíku a už deset let žije v pečovatelském domově, kde postupně ztrácí kontrolu nad vlastními orgány i smysly.
Zlomený muž se snaží odpoutat od svého minulého života i sebe sama, proto o sobě nezřídka mluví ve třetí osobě jako o panu Turinovi, takřka neopouští zdi ústavu a jediný pravidelný kontakt s vnějším světem i starou existencí pro něj představují návštěvy jeho krásné a věčně zaneprázdněné manželky. To však neznamená, že by se stáhl do sebe nebo si odpíral dostupná potěšení, naopak se z něho stává nepřehlédnutelná postava příslušného oddělení a postrach velké části tamního personálu. Právě barvitý popis poměrů v dotyčné instituci a vztahů mezi klienty i zaměstnanci je jednou z mnoha silných stránek Wisserovy knihy.
Stálé živé téma důstojné smrti
Eutanazie nadále představuje palčivé společenské téma, které rezonuje i v současné německojazyčné literatuře. Román Královna hor si pak troufám označit nejen za nadmíru zdařilé beletristické dílo, jehož jazykové kvality a nuance mohou zásluhou Magdaleny Štulcové ocenit i tuzemští čtenáři, ale rovněž za mimořádně citlivého a zasvěceného průvodce touto nelehkou problematikou.
Související
-
Boj se zlem člověka poznamená. Autorka románu Stopa blesku čerpá z mytologie kmene Navahů
Fantasy román americké spisovatelky Rebeccy Roanhorse s názvem Stopa blesku představuje velmi osobitý žánrový mix.
-
Sebevražda jako základní lidské právo. Román Vysněná smrt otevírá zásadní otázky lidské existence
Prózu Vysněná smrt z roku 2008 oceňované finské spisovatelky Leeny Krohnové přeložila Ema C. Stašová pro nakladatelství Dokořán.
-
Dějiny vtělené do hospodských historek. Prozaický debut Jakuba Mazance je zdařilou alegorií
Nová kniha Jakuba Mazance, stodvacetistránková próza s názvem Hostinec Evropa, vyšla v Nakladatelství Petr Štengl. Jistou roli v ní hraje politika a historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
