Sebevražda jako základní lidské právo. Román Vysněná smrt otevírá zásadní otázky lidské existence
Leena Krohnová patří mezi nejvýznamnější postavy finské literární scény. Čeští čtenáři se dosud s tvorbou oceňované prozaičky setkávali spíše sporadicky na stránkách časopisů, almanachů či antologií. Výjimku představuje próza Durman, česky vydaná v roce 2004 nakladatelstvím Havran v překladu Vladimíra Piskoře, který se coby redaktor podílel i na česky nedávno vydaném autorčině románu Vysněná smrt. Prózu z roku 2008 přeložila Ema C. Stašová pro nakladatelství Dokořán.
Dílo označované za jeden z nejambicióznějších počinů finsky psané beletrie posledních desetiletí pojednává o řadě témat, která jsou pro tvorbu Leeny Krohnové typická – o podstatě lidství, hranici mezi životem a smrtí nebo snem a skutečností, a v neposlední řadě též o četných otázkách z oblasti etiky či umělé inteligence. Protagonistkou příběhu zasazeného do nepříliš utěšené blízké budoucnosti je nespavostí trpící postarší anestezioložka Lucia.
Anestezioložka v roli zpovědnice
Hlavní hrdinku a vlastně i její funkci v románu do značné míry charakterizuje následující věta: „Lucia byla zběhlá nejen v základech neurologie lidské mysli, ale i v mnoha alternativních naukách a hypotézách.“ A právě nejrůznější koncepty a teorie, týkající se převážně lidské konečnosti a posmrtné existence, reprezentují v knize jednotlivé postavy, s nimiž Lucia postupně přichází do styku. Hlavní hrdinka k tomu dostává hned trojí příležitost, neboť působí nejen v městské nemocnici, ale i ve dvou zvláštních soukromých institucích, nabízejících lidem smrt, potažmo nesmrtelnost.
Tou první je firma nesoucí výmluvný název Vysněná smrt, která svým klientům nabízí různé způsoby sebevraždy, jež byla v dotyčném světě zákonem prohlášena za základní lidské právo. Naproti tomu kryonická společnost, které se přezdívá Mrazírna, uchovává těla čerstvých nebožtíků, kterým slibuje nový život v technicky vyspělejší budoucnosti. Už samotná povaha obou zmíněných zařízení přitom dává tušit, že se Lucia ve své praxi setkává s množstvím nevšedních lidských osudů a příběhů, přinášejících s sebou celou řadu témat i otázek.
Vysněná smrt není dílem, které by vám dalo zapomenout na vlastní život, ba právě naopak – připomene vám, co všechno a jak snadno můžete každým okamžikem nenávratně ztratit, nezřídka dokonce vlastním přičiněním. Avšak hloubavý čtenář hledající v literatuře spíše podněty k sebereflexi, potažmo reflexi lidského údělu vůbec, rozhodně nebude četby románu Leeny Krohnové litovat.
Související
-
Dějiny vtělené do hospodských historek. Prozaický debut Jakuba Mazance je zdařilou alegorií
Nová kniha Jakuba Mazance, stodvacetistránková próza s názvem Hostinec Evropa, vyšla v Nakladatelství Petr Štengl. Jistou roli v ní hraje politika a historie.
-
Příliš koncentrovaná láska. Debutující francouzská spisovatelka uspěla s milostným příběhem
Románem Taková je Sarah se českým čtenářům poprvé představuje nejen francouzská spisovatelka Pauline Delabroy-Allard, ale i nově založené tuzemské nakladatelství Incipit.
-
Do klubka jsem písně svinul… Rozhlasová koláž o finském eposu...
Páteční večer na Vltavě bude věnován finskému národnímu eposu Kalevala, sestavenému Eliasem Lönnrotem z karelských lidových zpěvů. Cesta povede do hloubi věků na da...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
