Příběhy spjaté s meziválečným Ostravskem. Milovník hororu Martin Jiroušek sestavil neobvyklou antologii s názvem Fialoví ďábli
Do nové knihy zařadil Jiroušek povídky nebo úryvky z delších próz od rovného tuctu literátů české provenience, jejichž pojítkem je vedle hororového žánru stáří textů pocházejících z 20. a 30. let minulého století a spjatost autorů nebo jejich příběhů s ostravským regionem. Svazek obsahuje rovněž malou obrazovou přílohu s obálkami několika představených děl a dobovými propagačními materiály a otevírá jej krátká editorova předmluva.
Jirouškův text nazvaný Mystérium nachového zjevu i jeho stručné komentáře provázející jednotlivé prózy oplývají řadou osobitých rysů, kterými se vyznačovala už autorova předešlá kniha Černý bod z roku 2015 s podtitulem „horor v českých zemích“, v níž se pokusil zmapovat dějiny tuzemské hororové literatury.
K těmto charakteristickým prvkům Jirouškova rukopisu patří nezvykle květnatý a expresivní jazyk, v němž se odráží jeho sečtělost i obliba daného žánru, dále časté vypomáhání si odkazy na vybraná díla světové kinematografie a také mírné nadhodnocování české literární produkce co se týče její kvality i míry evokovaného děsu. Poslední znak se přitom odráží rovněž v samotném obsahu přítomné antologie, kde mezi nesporně hororovými prózami nalezneme i pár textů, jejichž příslušnost k danému žánru je přinejmenším sporná.
Překvapení v podobě A. M. Tilschové
Zatímco ve svém průvodci českou hororovou literaturou Jiroušek pojednával o autorech dobře známých alespoň sečtělejším milovníkům žánru, v případě jím uspořádané antologie si troufám říci, že naprostá většina představených jmen bude čtenářům zcela neznámá. Jednu z mála výjimek představuje v tomto ohledu paradoxně jediná zastoupená žena, kterou je prozaička Anna Maria Tilschová, řadící se k představitelkám naturalistické a realistické prózy.
Stěžejním atributem Jirouškovy antologie je časová a především regionální vyhraněnost. A v tomto směru se jedná o publikaci vskutku objevnou – nejenže rozšiřuje povědomí o nezřídka zapomenutých autorech, kteří prošli nebo se nechali inspirovat Ostravou a okolím, ale hlavně upozorňuje na tamější bohaté literární aktivity v meziválečném období, jejichž dokladem je například hojná produkce nakladatelství Svět, kde vyšla i řada děl představených v přítomné antologii. Jedná se o zajímavý ediční počin, který je cenný také tím, že zaplňuje jedno z bílých míst české literární historie, která bude ještě dlouho splácet svůj obrovský dluh vůči nespravedlivě přehlížené žánrové literatuře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
