Příběhy spjaté s meziválečným Ostravskem. Milovník hororu Martin Jiroušek sestavil neobvyklou antologii s názvem Fialoví ďábli
Do nové knihy zařadil Jiroušek povídky nebo úryvky z delších próz od rovného tuctu literátů české provenience, jejichž pojítkem je vedle hororového žánru stáří textů pocházejících z 20. a 30. let minulého století a spjatost autorů nebo jejich příběhů s ostravským regionem. Svazek obsahuje rovněž malou obrazovou přílohu s obálkami několika představených děl a dobovými propagačními materiály a otevírá jej krátká editorova předmluva.
Jirouškův text nazvaný Mystérium nachového zjevu i jeho stručné komentáře provázející jednotlivé prózy oplývají řadou osobitých rysů, kterými se vyznačovala už autorova předešlá kniha Černý bod z roku 2015 s podtitulem „horor v českých zemích“, v níž se pokusil zmapovat dějiny tuzemské hororové literatury.
K těmto charakteristickým prvkům Jirouškova rukopisu patří nezvykle květnatý a expresivní jazyk, v němž se odráží jeho sečtělost i obliba daného žánru, dále časté vypomáhání si odkazy na vybraná díla světové kinematografie a také mírné nadhodnocování české literární produkce co se týče její kvality i míry evokovaného děsu. Poslední znak se přitom odráží rovněž v samotném obsahu přítomné antologie, kde mezi nesporně hororovými prózami nalezneme i pár textů, jejichž příslušnost k danému žánru je přinejmenším sporná.
Překvapení v podobě A. M. Tilschové
Zatímco ve svém průvodci českou hororovou literaturou Jiroušek pojednával o autorech dobře známých alespoň sečtělejším milovníkům žánru, v případě jím uspořádané antologie si troufám říci, že naprostá většina představených jmen bude čtenářům zcela neznámá. Jednu z mála výjimek představuje v tomto ohledu paradoxně jediná zastoupená žena, kterou je prozaička Anna Maria Tilschová, řadící se k představitelkám naturalistické a realistické prózy.
Stěžejním atributem Jirouškovy antologie je časová a především regionální vyhraněnost. A v tomto směru se jedná o publikaci vskutku objevnou – nejenže rozšiřuje povědomí o nezřídka zapomenutých autorech, kteří prošli nebo se nechali inspirovat Ostravou a okolím, ale hlavně upozorňuje na tamější bohaté literární aktivity v meziválečném období, jejichž dokladem je například hojná produkce nakladatelství Svět, kde vyšla i řada děl představených v přítomné antologii. Jedná se o zajímavý ediční počin, který je cenný také tím, že zaplňuje jedno z bílých míst české literární historie, která bude ještě dlouho splácet svůj obrovský dluh vůči nespravedlivě přehlížené žánrové literatuře.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
Akce Chroust: Allen Ginsberg a StB. Ztracený deník krále Majálesu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
